Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Počas vojny medzi Severom a Juhom vznikla vo federalistickej armáde prvá bojová jednotka zložená z černošských vojakov: 54. dobrovoľnícky peší pluk, ktorému velil plukovník Robert Gould Shaw, syn vplyvného politika. Fakt, že občianska vojna sa koná v ich mene, sa neodráža v postavení černošských vojakov, ktorých berú viac ako sluhov, než ako rovnocenných ľudí. Aj preto mnohí z nich pri prvej príležitosti z vojska dezertujú. Neoficiálnymi vodcami černošských vojakov sú bývalý hrobár, seržant John Rawlins a povrchný bývalý otrok Trip, ktorí sú reprezentantmi mozgu a srdca organizácie. Napriek všetkému pohŕdaniu, vojaci 54. regimentu odkázali svoju odvahu a odhodlanie v urputnom boji pri pevnosti Fort Wagner, keď bojovali s asi tisíckou južanských obrancov pevnosti. A práve táto bitka zmenila mnohé... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (184)

Kulmon 

všetky recenzie používateľa

Historický film o jedné černošské jednotce, na které jsou vysvětlováný rozdíly mezi bílými a černými v době války severu proti jihu. Na rozdíl od jiných podobných filmů zde takřka nenarazíme na nějaký stupidní americký patriotismus. Koneckonců se mydlili mezi sebou. Spíše je však důraz kladen na to, že černí byli taky lidi, hrdinní a stejně kvalitní jako ostatní. U Glory bychom nenalezli žádné slabé místečko, na druhou stranu se zde šetří i těmi silnějšími okamžiky. Sympatie diváků si získá Morgan Freeman, Andre Braugher či Denzel Washington. ()

Shakers 

všetky recenzie používateľa

Príbehom je to taká klasika, občianska vojna - sever proti juhu, ale keď tam pridáme spracovanie od Edwarda Zwicka, tak nám vyjde skvelý vojnový film. Skvostná výprava, či kostýmy, výborná hudba dobre dopĺňa dobré natočené akcie a čo sa týka hercov, tak Matthew Broderick, Denzel Washington a Morgan Freeman mi veľmi sedeli. Emócie taktiež nechýbajú, Zwick to má skrátka v malíčku. 85% - 4* ()

Reklama

Riddick77 

všetky recenzie používateľa

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Tradiční Zwick velmi silný v obrazech s vynikající volbou herců. Matthew Broderick už dneska není příliš známý, ale v době natáčení byl stále velký talent a vedle něj trojice černochů Washington-Freeman-braugher. Asi nemusím k této trojici cokoliv dodávat. Působivé drama "prvního" černošského pluku za Občanské války má nejen kvalitní akční scény vytvořené v dobovém prostředí se všemi zbraněmi a detaily, ale také vypracovanou atmosféru boje Severu proti Jihu i samotného vnímání černochu a otroctví. Film také pracuje s tématy otroctví rodinného, kdy hlavní postava plní sny a touhy svých rodičů možná více než své vlastní. Pokud chcete ochutnat Občanskou válku se všemi jejími plusy i mínusy, Glory je tím pravým filmem napříč časem do minulosti plné bajonetů a modrých uniforem... už jen to finále stojí za to. ()

Webb 

všetky recenzie používateľa

[5/10] (TriStar) (Technicolor /// Produkce: Freddie Fields /// Scénář: Kevin Jarre podle dopisů Roberta Goulda Shawa a knih Lay This Laurel Lincolna Kirsteina a One Gallant Rush Petera Burcharda /// Kamera: Freddie Francis /// Hudba: James Horner /// Oscar: Denzel Washington (herec ve vedlejší roli), Freddie Francis (kamera), Donald O. Mitchell, Gregg Rudloff, Elliot Tyson, Russell Williams (zvuk) /// Nominace na Oscara: Norman Garwood, Garrett Lewis (výprava), Steven Rosenblum (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galéria (49)

Zaujímavosti (14)

  • Natáčanie sa začalo 9. 2.1989 a skončilo 20.4.1989. Filmári pracovali na viacerých miestach v americkom štáte Massachusetts a Georgia. (MikaelSVK)
  • Úvod filmu a taktiež prvá bitka sa odohrávajú v roku 1862. Keď sa Robert (Matthew Broderick) vrátil domov, popíjal so svojím kamarátom fľašu šampanského Dom Perignon. Avšak prvá fľaša sa dostala do predaja až v roku 1936. (Real Tom Hardy)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Mark Margolis

Zemřel herec Mark Margolis

04.08.2023

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (viac)

Reklama

Reklama