Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách

Výborná young adult dystopie. I když nejsem znalec světa Hunger Games (kdysi dávno jsem viděl první díl), Balada o ptácích a hadech funguje jako samostatný snímek úplně v pohodě. Tom Blyth a Rachel Zegler táhnou film dopředu, i když si publikum v poslední třetině musí zvyknout na náhlou žánrovou změnu, která asi ne každého úplně uspokojí. Velký dík za četné záběry Toma Blytha bez košile, jsem za to vážně vděčný. (18.11.2023)

Upřímně jsem vlastně chvíli i uvažovala, jestli nedat 4*, z nějakého důvodu mě film dokázal vtáhnout a nenudila jsem se ani chvíli. Strašná škoda té závěrečné části, ta pro mě měla potenciál být tou nejzajímavější, protože měla ukázat celkový přerod hlavní postavy a věřím, že na papíře to muselo vypadat osudově. Jenže na to, že film má 157 min, tak ta závěrečná část je děsně zkratkovitá. Věci se dějí rychle a jakoby mezi scénami nějaké další scény chyběly, nové postavy se objeví tak rychle, jak rychle zase zmizí a divák nemá absolutně šanci se v nich pořádně vyznat. Momenty, které by měly být emocionálním vrcholem filmu, vyznějí hodně do prázdna, protože už na ně jednoduše není čas. A pro ty, co nečetli knihu, tak samotný závěr musel působit hodně zmateně. Já celkově Hunger Games v rámci žánru young adult řadím mezi to lepší a troufám si říct, že tahle část je lepší než obě části závěrečných původních Hunger Games, jen to prostě mělo potenciál být lepší. Možná, kdyby se tvůrci nesnažili za každou cenu být téměř doslovná adaptace, já patřím mezi ty, co tvrdí, že doslovná adaptace neznamená nejlepší adaptace, protože prostě některé věci, co fungují v knize, nemůžou fungovat ve filmu. Celá kniha stojí hlavně na vnitřních monolozích hlavního hrdiny a chce to sakra dobrého scénáristu, který by to dokázal přenést na plátno. Ale jinak vlastně pokud máte Hunger Games rádi, tak si myslím, že i v této časti si to svoje najdete. Hodně mě taky překvapil Tom Blyth, pro kterého si myslím, že by tohle mohla být vstupenka do Hollywoodu. (18.11.2023)

Prequel k už legendárnej YA sérii, či už filmovej, alebo tej originálnej knižnej. A má to múch väčší roj, ako je tu vtákov a hadov. Trpí to syndrómom cashback, trpí to očakávaniami v podobe iného, ( možno ) lepšieho pohľadu na už v posledných rokoch svojej slávy, zavedenej série. A čo ma serie najviac? Minutáž. ODVIATE VETROM, VOJNA A MIER atď, tie si zaslúžia niekoľkohodinové filmové preklady. Ale toto je nastavovanie kaše a zbytočností, ktoré kľudne mohli ostať v knižnej podobe a v tej filmovej mohli prísť do popredia hlavne nosné myšlienky a akcia. (07.04.2024)

Taxem se mylně domníval, že s příchodem plošně degenerativních Supergejů alespoň tyto přitroublé mladodospělácké pičočalamády konečně vychcípaly na mozkové dysfunkce. Tak ne! Otylá bába Kolinsová pořád neumětelsky popisuje hajzlpapíry nejprimitivnějšími kolovrátkovými braky pro náctileté retardéry, Franta Lórenc pořád ještě nechce na pracák a pořád se i najde nějaký ten nevkusný oligofrenik, který ten audiovizuální zvratkocirkus zacáluje v blahoslaveném domnění, že mu to dnes již dospělí retardéři, co si u toho před deseti lety kompulzivně ocumlávali palce, z vypatlané nostalgie učiní rentadebilním. Kdepak, milý investore, vrozené cerebrální poruchy již dávno nahradily abscesy volných konců mích, tihle jadrní vjetci už dnes spolu s celou degenerací Z sviští a vžžžumají v korektních všepastelových homopelerínkách v utopisticko demagogické snaze sp(r)asit svět a na záchranu hrstky šeredných pubescentních bukvolidí před fašokomunistickým establišmentem ti sere čivava! Ještěže je bába Kolinsová tak děsně „kreativní“ a dokázala „vymyslet“ úplně novou a tolik neotřelou vyfikundaci. V desetkrát omleté a do sucha vyždímané pásové šabloně „ukrutně trpící juvenilové – hangrgejs – láska – vítězství – odchod k zapadajícímu slunci za zvuků famfár“ už o sebe totiž s výrazem opruzeného poštěváku netře otylými stehny velká všespasitelka Ketnys ve snaze zachránit nějakého vypleštěného homosexuála před osudem horším než zmrd, nýbrž mimořádně slizký a prkenný bukanýr ve snaze zachránit z toho martýria tvůrčí bezradnosti veskrze nesympatickou až odpornou pičinku na pěst. A hádejte, kdo vyhrál, kam kráčeli a co jim k tomu hrálo? Ne, kecám, konec je tentokrát navíc naprostá lobotomie! Ovšem oceňuji zcela trefný název! Nejeden seksuálně dezorientovaný rozštěp si u toho dozajista smutně, avšak lačně pomačká ptáka či přeleští hada. (11.04.2024)

Asi úplně zbytečný prequel k sérii Hunger Games. Sledující osudy mladého Coriolanuse Snowa jak k lásce a šílenství přišel. Osobně jsem ten přerod od romantického teen dramatu k survival hororu, který se ovšem neodehrává v aréně, vůbec nějak nečekal. Nesedlo mi to, díky tomu je film až přehnaně dlouhý a nové herecké obsezení mi nesedlo. Blyth je takový divně uslizlý a Rachel Zegler (ačkoli je její hvězdná trajektorie na vzestupu) vůbec nemusím. Zbytečně dlouhá a rozplyzlá snaha přiživit se na známé značce. (04.03.2024)