Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách

Už je to bezmála 12 let (!!!), kdy se hrdinkou všech dospívajících dívek stala Jennifer Lawrence jako Katniss Everdeen, hlavní postava filmové a knižní série Hunger Games. Režisér tří dílů se do dystopického světa vrátil a natočil prequel, který se odehrává přibližně 60 let před příběhem Katniss. A tento prequel patří k tomu nejlepšímu, co v sérii vzniklo. Ústřední postavou Balady o ptácích a hadech je nadějný mladík Coriolanus Snow, ze kterého se o desítky let později vyklube ďábelský prezident Snow. Mladý Snow se ale musí padouchem teprve stát a vývoj jeho postavy je radost sledovat, zejména díky výkonu dosud méně známého Toma Blytha a jeho chemie s Rachel Zegler, která ztvárnila Snowovu svěřenkyni Lucy. Velkou roli ve filmu hraje trochu nečekaně zpěv, protože ale Rachel zpívá velmi dobře (jak jsme mohli slyšet v nedávném West Side Story), nejsou pěvecké scény vůbec na škodu. Snímek je napínavý od první do poslední minuty, pochválit si zaslouží také výprava a kostýmy. Jenom tu šílenou dvě a půl hodiny dlouhou stopáž si tvůrci mohli odpustit, jinak se ale jednalo o jedno z nejpříjemnějších filmových překvapení minulého roku. (03.01.2024)

Samozřejmě, že nejsem cílovka Hunger Games, ale u starších dílů se mi hodně líbil vizuál, takže jsem byl zvědavý. A ano, vizuálně jde opět o hodně podařený kousek, výprava i lokace se povedly. Podtitul "balada" pak taky nelhal, takže děj je vskutku tragický a atmoška řádně ponurá. Samotná "hra" je upozaděna a mnohem zajímavější je dění okolo, především psychologizující rovina o rozpolcené, charakterově pokřivené postavě mladého Snowa. Kdyby mi bylo ca dvacet, určitě bych se hned sháněl po knižní předloze. A i přes hromadu patosu a poblijózní cajdáky v podání Lucy Gray spokojeně zaokrouhluju nahoru. / Tak nakonec jsem dal i knihu, i když v audioverzi, po kouskách před spaním. Docela dobrá záležitost, ovšem hlavně pro týnejdžry, pochopitelně. (24.12.2023)

Žánr young adult mě míjel, i když jsem byl cílovka, teď už x let nejsem, takže jsem ani nečekal, že by mě to mohlo chytnout. Pomineme-li zbytečnost celého projektu, tak je to celé vlastně ok. Nějaké romantické cringe momenty tam jsou, tento dystopický svět nedává smysl stejně jako v původní sérii a obecně tam chybí nějaká významnější výstavba ať už dějová či pozadí. Na druhou stranu to aspoň není žádná dojící série a jedná se o uzavřený příběh, který má prostředek, začátek i konec, což už taky není vždy pravidlem. Nemůžu tvrdit, že bych celý příběh předvídal, ale stejně tak i nepřekvapil. Bylo fajn vidět Dinklagea ve velkorozpočtovém filmu, i když nemá, co hrát. Blythe se snaží, ale nedá se říct, že by v původní sérii Hemsworth s Hutchersonem nasadili laťku, kterou by šlo nepřekonat. Zbytek je tak nějak nezajímavý stejně jako zbytek tvůrčího týmu, jo Lawrence je takový druhy Yates a taky by mohl zkusit natočit něco dobrého, ať mu nezůstane jen ten Constantine. Ale nebýt té nesmyslné délky, tak bych tomu asi i fandil, furt to je tak nějak lepší než velká část současného blockbusterového mainstreamu. (15.11.2023)

Návrat do světa Hladových her po osmi letech jsem milerád uvítal, i když je pravda, že závěr původní trilogie (resp. tetralogie) utrpěl do určité míry tím, že byla třetí kniha rozdělena do dvou filmů. Prequelovou předlohu jsem nečetl (na rozdíl od trilogie), takže jsem byl zvědavý na to, s jakým příběhem budu mít tu čest. Líbilo se mi, že se děj koncentroval na zrod popř. formování postavy Snowa a chválím obsazení Tom Blytha, jemuž se tento přerod z relativně nevinné polohy do spíše psychopatické povedl uvěřitelným způsobem. Rachel Zegler si střihla podobnou roli jako v předloňském West Side Story a (nejen) její hudební čísla jsem si celkem užíval. Vývoj vztahu mezi Snowem a Lucy Grey měl vskutku silný náboj, zpočátku milý, posléze mrazivý. Diabolická Viola Davis a nejednoznačný Peter Dinklage pouze potvrdili své herecké kvality a potěšila mě menší rolička Fionnuly Flanagan. Během snímku se člověk asi neubrání porovnání s nacistickým Německem (líbily se mi scény z "předělaného" Památníku bitvy národů v Lipsku) a bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem byly pojaty Hladové hry ve svých počátcích - ve "skrovných" útrobách železobetonového monstra. - P.S. "It's the things we love most, that destroy us." (21.11.2023)

Ťažko asi posudzovať, pretože som nečítal predlohu. Ako sa objavuje aj v iných komentároch, film má tak trochu paradoxný problém: Prílišná dĺžka celkovo a nedostatočná dĺžka v záverečnej tretine. Napadlo mi rozdelenie na dve časti, čím by ale asi utrpela práve tá adaptácia.  Tento problém (resp. dva problémy) má nútili uvažovať o nižšom hodnotení, s odstupom jedného dňa sa však predsalen prikláňam k vyššiemu. Highlightami sú hudba, prekvapivo dobrí herci (hlavne Zeglerka a Hunter Schafer) a kvalitná remeselná stránka. Najlepšia časť po dvojke. (29.01.2024)