Veľký tato

Největší a zároveň krom Steva Buscemiho i jediné a přiznávám dosti překvapivé potěšení mi zde přinesla má tehdejší převelice sladká oblíbenkyně Leslie Mann .. scénář ji totiž k její roli a k mé radosti předepsal neustálé důrazné upozorňování na své předností a musím uznat moc krásné (že by v té době kojila? .. protože bylo opravdu na co koukat .. dal bych z fleku ***** jen pro ni – samozřejmě ve vší slušnosti) … (18.09.2011)

Celkom "v pohode" sandlerovka, ktorá ale stále cieli najmä na prvú signálnu. Možno je to nakoniec dobre, pretože aj pri srdcerývnom závere sa okáže film zhodiť, keď zrazu všetci v súdnej sieni začnú telefonovať svojim otcom. To je scéna ako z Bláznivej strely a škoda, že ich nie je viac. Veľký tato je ten typ komédie, pri ktorej ste radi, že ju pozeráte osamote, pretože sa nemusíte hanbiť, že sa na nej dokážete občas aj zabaviť. Ale pozor, nič pre mileniálov, obsahuje aj homofóbne fóriky a ako vieme, Friends sa už stali neželaným tovarom dnešnej mládeže. 50% (04.03.2018)

"A co limča ?? Dáme si limču ?? Máma vždycky říkala, že se po ní kazej zuby, ale tobě stejně vypadaj, takže co.." ;) Jedna z mých nejoblíbenějších, byť přinejmenším co do dramatického oblouku nejslabších a nejpředvídatelnějších, Sandlerovek / Duganovek variuje otřepaný motiv, který pravděpodobně nejlépe p(r)odal Charlie Chaplin ve svém Kidovi, jakkoli bych tedy rozhodně jen velmi odpad srovnával Adama Sandlera s velkým Charliem Chaplinem..;) Velkého tátu rozhodně nelze považovat i dík spoustě vulgarit a dospělácky infantilnímu humoru za rodinný film, ani žádnou větší moralitu raději nečekejte, jde však o cynickou komedii plnou famózních dialogů, přeplněnou odkazy na jiné nepochybně větší bijáky, když třeba scéna v McDonald's rozcuká koutky asociací s Volným pádem, a skvostnými vedlejšími postavami, jimž samozřejmě vládne Adamův věrný cameosouputník Steve Buscemi se svým bezďákem.. I ta druhoplánová kritika typické americké výchovy funguje na výbornou.. Nesmírná hlína.. Skoro tak veliká jako vnímat Adama Sandlera povrchně dík jeho komediím jako necharakterního herce bez talentu.. (30.07.2016)

Docela zajímavá dpočínková americká komedie béčkového typu. Adam Sandler jako Sonny zde vystupuje na jednu stranu jako muž, který se nechce na nic vázat a raději by si jen života užíval plnými doušky. Z toho důvodu buď nepracuje nebo vyhledává jen krátkodobé nepříliš zodpovědné profese. Má sice dívku, ale tu má spíš jen k vlastnímu uspokojení a jeho kamarádi jsou zpravidla pestrým výběrem současné americké společnosti a najdou se tam tací jako kamarád milující bouřlivé večírky a cestování do Las Vegas za jednorázovým špácováním s holkama, který si hodlá vzít holku, kterou poznal v restauraci, kde roznáší pivo nahoře bez až po dva prváníky-gaye a jednoho Rusa v podání Roba Schneidera, který je v zemi ilegálně, ale všichni jej tu trpí, protože se bez jeho službiček neobejde nikdo od Sonnyho až po vedoucího sociálky. Veškerý tento poklidný mainstream naruší příchod pětiletého Juliána prostřednictvím sociálky, která si myslí, že je Sonny jeho skutečný otec (ve skutečnosti je jím jeho spolubydlící, který se to bojí před svou snoubenkou přiznat) a ten na to přistupuje proto, že nedokáže momentálně žít bez kamaráda, který je na pracovní stáži v Číně. Z prvotních lumpáren, které s Juliánem podniká však přijde na to, že v životě jsou důležitější věci než jen postávání na startovní čáře a přes množství komediálních peripetií, rozchodu s jeho přítelkyní, která raději volí obtloustlého dědu se zkušenostmi až po smíření s vlastním otcem před celou soudní síní. Samotný leitmotiv filmu je dobrý, ale celkový syžet bohužel uvázl na typickém americkém mainstreamu, Sandlerových šaškovských scén a mnžoství gagů, které jako obvykle udrží jakéhokoliv diváka v křesle až do úplného konce. Hloubku v tom raději ani nikdo nehledá, protože reálnost celého příběhu je asi tak mizivá, jako letadlová linka z New Yorku na Měsíc. Z toho důvodu uděluji jen dvě hvězdičky a hodnotím film celkově jako podprůměrný. Na třetí hvězdičku by musela mít Sandlerova postava psychologickou a duchovní hloubku, což evidentně nemá a v jeho případě ani mít nemůže (to by totiž musel dojít k docela výrazné změně v Sandlerově uměleckém výstupu). (11.03.2014)

Házet klacky před kolečkové brusle může být zábava proč ne. Na téhle komedii mě zklamal snad jen ten závěr, protože jinak jsem se celkem bavil. Místy byl humor sice hodně slabý, ale jinak je zde k vidění hned několik vydařených situací/hlášek, pro které stojí za to, si film pustit ještě jednou. Sandler opět nezklamal. (12.01.2012)