Reklama

Reklama

Mladej Tristany sa po smrti jej matky ujme starnúci Don Lope, muž, ktorý sa navonok prezentuje ako veľmi zbožný človek, no v skutočnosti necháva voľný priebeh svojim chlípnym chúťkam. Tristana ho neodolateľne priťahuje a Don Lope ju napokon zvedie. Mladá žena však hľadá z nerovného vzťahu únik v osobe maliara Horacia. (RTVS)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (86)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Na prvý pohľad každého diváka určite napadne prirovnanie s podobnou záležitosťou od tohto režiséra a to so snímkom Ten temný objekt túžby. Tristana sa mi v kontexte obsahovej stránky zdala o čosi slabšia ako uvedený film, no zato bola viac depresívnejšia a chladnejšia. Veľkú zásluhu na tom určite má hlavne C. Deneuve, ktorej premena z poddajnej a poslušnej puťky na chladnú a naoko bezcitnú ženu bola pomerne pôsobivá, chudák Don Lope, všetko si to vyžral až do horkého dna... Tak to dopadne, keď je niekto pokrytec a nedrží sa svojich vlastných bonvivánskych zásad: nevezmeš si kamarátovu ženu a ani ženu vekom nevinnú. V tomto prípade platilo to druhé. 75/100 ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Co mě zavřelo otvor se zuby, byl výkon Catherine Denevue, ne že bych dneska pochyboval o jejím talentu, ale přece jen zahrát takhle náročnou ženskou roli v takovým věku to teda, kroutím nevěřícně svým kulatým nesmyslem na krku, neskutečný až životní výkon. Jako studie lidských povah reagujcí na vnější i vnitřní podněty to není vůbec zlý, ale mě to přišlo, jako když na kvalitní papír nakape voda, prostě to nemělo ten správnej domrd. ()

Reklama

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

"Zajděte pro kněze, ať ji dnes večer vyzpovídá." "Kněz v mém domě?? Nikdy! Děkuji za radu, ale tohle odmítám." Tradiční Buňuelova kritika katolicismu z úst hlavní mužské postavy Dona Lopeho, kterého ztvárnil Buňuelem často obsazovaný Fernando Rey, je vedle kritiky buržoazie nepřehlédnutelná složka myšlenkové linie filmu. Ovšem ještě důležitější je vztah sobeckého a samolibého Dona Lopeho a jeho schovanky, nevinné a počestné Tristany. Don Lope svou svěřenkyni nejprve úzkostlivě střeží před nástrahami světa, ale poté jí sám svede a zničí tak její život. Tristana zahořkne a závěr filmu s telefonem je jen nádherným vyvrcholením jejich vzájemného poměru. Don Lope, který se prohlašoval za jejího otce i manžela zemřel a Tristana se tak alespoň symbolicky dočkala naplnění svého snu, ve kterém vídávala hlavu svého poručníka zavěšenou na zvonici místo srdce zvonu. Tento snímek má hodně společného s režisérovým posledním filmem Ten tajemný předmět touhy, ale svou kritikou čerpá i z dřívějšího filmu Viridiana a předznamenává Nenápadný půvab buržoazie. Zřejmě to není Buňuelův nejlepší film, ale pozornost si určitě zaslouží (minimálně díky skvělým výkonům Fernanda Rey a Catherine Deneuve). ()

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Osvědčený režisér LUIS BUNUEL se opět projevil jako mistr psychologických filmů. Kromě nevšední krásy herečKy CATHERINE DENEUVE, která zde vytváří postavu neteře charismatického FERNANDA REYE, zde hraje menší úlohu FRANCO NERO. Nebudu popisovat děj, ale člověk se musí zamyslet nad takovou situaci v níž se ocitla krásná neteř. Buď žít celý život v zajištěném postavení, ale bez lásky, anebo mít lásku, jenže "bez peněz" i tato brzy vyprchá. A přijde-li krutá nemoc, změní i charakter člověka. Nádherný film, ale pouze pro "Fajnšmekry" (nestřílí se tam ani nesouloží). ()

Tayen 

všetky recenzie používateľa

Mám pocit, že mi ve filmu asi něco ušlo. Nenávist Tristany, která je tématem celého filmu, jsem absolutně nepochopila, tudíž mi veškeré emoce a pnutí této hlavní postavy přišly jaksi nepatřičné a falešné. Nestačí mi, jen říct, prostě to tak je, vezmi to, tahle postava to myslí vážně. Ne ne, tenhle film by pro mě mohl být úžasný, kdyby mi jednání postav nepřišlo naprosto nelogické (i emocionálně). ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (9)

  • Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
  • Luis Buñuel bol veľkým fanúšikom diel Benita Péreza Galdósa, autora románu, ktorý slúžil ako východiskový materiál pre tento film. Buñuel bol však k tomuto konkrétnemu Galdósovmu románu, ktorý má rovnaký názov ako tento film, veľmi kritický. Buñuel považoval knižnú predlohu za gýčovitú, predvídateľnú a jedným z autorových najhorších diel. Režisér však napriek tomu veril, že z predlohy dokáže natočiť výborný film. (Bilkiz)

Reklama

Reklama