I Wanna Dance with Somebody

Tento životopisný film o Whitney Houston sa riadi podľa vzorca bez jediného zaujímavého dodatku, pokrývajúci ikonickú kariéru v jej celistvosti bez toho, aby trávil čas kopaním pod povrch alebo zamerať sa na jeden uhol jej života. Réžia Kasi Lemmons je technicky zdatná, pričom najvýraznejšou štylistickou voľbou je dokumentárny štýl, ale ktorý moc v skutočnosti nefunguje. Film tiež vyzerá a pôsobí ako televízny, čo není dobré. 5/10 (01.09.2023)

Ryzí průměr mezi hudebními životopisnými snímky, který má klasicky uhlazené hrany, stokrát vyzkoušenou strukturu a ve svém středu sice velmi snaživý herecký výkon Naomi Ackie, ta ovšem ve filmu svým hlasem reálně nezpívá to, co slyšíme. Postavy, které sledujeme na poli několika let až dekád, ve filmu vůbec nestárnou a ani nevypadají zbědovaně drogami, i když by reálně měly, a celé se to táhne jak glukózový sirup. Uspokojí to možná skalní fanoušky Whitney Houston, jinak je to spíš kulisa k žehlení na nedělní dopoledne. (30.12.2022)

Čo na tom, že výprava nie je veľkolepá a oproti Elvisovi tu vizuál vyznie tak trochu obyčajne, lenže I Wanna Dance with Somebody má čo divákom ponúknuť. Milujem životopisné filmy a film o Whitney má všetko, čo je pre mňa dôležité a to predovšetkým herecké výkony a emócie!!! Veľkým plusom je hudba a teda skutočný hlas Whitney, pretože tak ako ona by to nikto nezaspieval. Naomi Ackie zvládla rolu Whitney skvelo, wow! Jej herecký výkon ma veľmi milo prekvapil, taktiež jej pôvab. Veľmi dobrý bol aj Stanley Tucci ako Clive Davis. Oplatilo sa ísť na I Wanna Dance with Somebody do kina? Áno. Dokonca mi ani dabing tak nevadil, akýmsi nedopatrením som si kúpila lístok na dabingovú verziu, ale prežila som to :-). 4 a pol* 😉 [Cinemax Mannheim]. Ešte dodatok: Film by som skôr nazvala I Will Always Love You. Najvtipnejšia scénka: ponuka na rolu vo filme s Kevinom Costnerom. Najmilšia scénka: pyžamová party s Cliveom. Najlepšie zahrané: Whitney v Oprah show - originál som si pozrela na YouTube, wow! Vrelo odporúčam aj tento dokument o Whitney: Whitney: Can I Be Me (2017) (10.01.2023)

podprůměrný hudební životopis, který jede na všech myslitelných klišé hudebních životopisů, ale ani s tím nejběžnějším základem nedokáže pracovat. Tomu filmu chybí prakticky všechno spádem počínaje a energií konče. Ty skoro 2,5 hodiny mají pocitově spíš tak čtyři. Podobně jako u Respect o Arethě Franklin se  tady jen opatrně klouže po povrchu a když už směřuje k tomu, že by se měl byť jen opřít o nějakou kontroverzi, či snad jít víc do hloubky, okamžitě uteče jinam. Pokud bych si o Whitney přečetl na Wikipedii, dozvěděl bych se víc a nejspíš by to bylo i záživnější...40% (05.03.2023)

Existují dobrý hudební biopicy, který jsou skvělým reprezentantem svého subžánru. Existují však i špatný hudební biopicy, který jsou plný generických klišé a stereotypů, kvůli čemuž na svůj subžánr nevhrají moc pozitivní světlo.... no a pak je tu tenhle hudební biopic o Whitney Houston (jíž dodnes neodpustím vykrádačku songu od Dolly Parton), který krkolomně stojí někde mezi. Jde navíc o snímek který je natolik nevýrazný, že ihned upadne v zapomnění. (26.02.2023)