I Wanna Dance with Somebody

Jak se to veme, mezi žánrovými životopisáky, bejzované na skutečném životě dané osobnosti, nebo jen inspirované z výcucu palců scénaristů, neboli tesaném na kameni s proslovem; "This is a true story. The reconstructions are based on original cockpit voice recordings and eyewitness accounts.", to úplně nepatří mezi hořlavými články. Správný životopisný film by měl přednést osudný mimoáry i těm, co o nich v životě nic nevěděli jako v mém případě, ale slibované kontroverze vyplujou možná tak do hlubiny, na povrch jen jeden slabej výdech a zpátky do věcných lovišť, s překvapením lesbický vztah s babochlapem se tu maže jak hovno polovinu stopáže, to už se musí samo sebou objevit, a na to jak údajně Whitney užívala omamné látky na zpříjemnění dobré nálady, tak se mrtvolně až tak netvářila, jak se jí ty roky podepsaly, teda sorry to už bylo v rakvi. Já vím, je to jen film, a točil se zřejmě narychlo v rozmezí asi dvou týdnů, ale je vidět jak jsou castingový agentury vypatlaný, jak rozjebané lepidlo v párkách od Kostelce, jen aby nahrabaly mokačínovou opičku, která se dost podobá Houstonový, ale díky ultra korektní vyhapaný době musí černošské filmy točit jen pravá černá krev, a váhám že byla herečka obsazená jen díky své pleti, jinak by bílá holka neměla ani šanci, no jo kdyby Martina Kinga hrál třeba Ewan MekŽabař byl by to průser jak Brno, ale Malou mořskou pannu si bez váhání může zahrát nepanna! Možná jsem trochu křivdil Qvýrům a jejímu velmi špatnému vtipu na rymejk Biitchis. (04.04.2023)

Nedá sa povedať, že by sme príbeh Whitney už nemali možnosť spoznať lepšie, no pre tých, ktorí majú radšej životopisnú formu než dokumentárnu toto bude podľa mňa film, ktorý skutočne ocenia. Akurát si myslím, že "I Wanna Dance With Somebody" sa mal reálne volať "The Voice". Nepôsobilo to v štýle, že ideme nalákať ľudí do kina rovnakým spôsobom ako to bolo v "Bohemian Rhapsody". Lenže pravda je, že tam ten titul dával oveľa väčší zmysel ako v tomto. Je síce pravda, že Naomi Ackie tu má celkom zaujímavý monológ o tom čím je tá skladba výnimočná... no to je pre mňa málo na to, aby som to nejako uznal. "The Voice" by bol lepší názov. Jednoduchší a najmä by viac vystihoval to, čo celú dobu film chcel povedať. Whitney bola svojim hlasom skutočne jedinečná. Lenže život na výslní má tiež svoje úskalia a niekedy sa človek jednoducho spáli a potom sa udejú veci, ktoré by sme určite nechceli. Nebudem viac rozoberať ale život Whitney, miesto toho si povedzme niečo o filme. Hudba je vynikajúca, nakoľko ponúka skvelé skladby odspievané talentovanou speváčkou. Naomi Ackie je pre mňa veľmi predstaviteľná ako Whitney, no za najlepší herecký výkon vo filme považujem Stanleyho Tucci v role Clivea. Myslím si, že tomu človeku dal skutočne srdce celého filmu. Čo som vôbec nepredpokladal. Scénka keď pustí Whitney It´s Not Right, But It´s Okay je podľa mňa vynikajúca. Celkovo som obdivoval jeho prístup a pôsobil často viac otcovsky než jej vlastný otec. Kde je mimochodom smutné, že na smrteľnej posteli chce od svojej dcéry 100 miliónov dolárov, ktoré mu podľa jeho vlastných slov patria. To bolo len smutné. Skvelé momentky film rozhodne má. Či už svoje finále, spievanie hymny na Super Bowl, I WIll Always Love You, Cissy dirigujúca hudobnikov počas dcérinho TV vstupu, mohol by som pokračovať. Som rád, že som film videl a dúfam, že sa mu dostane aj väčšej pozornosti a lásky. Hodnotenie: A (12.01.2023)

Po všech směrech naprosto rutinní, režijně ničím zajímavý a scénáristicky narychlo splácaný životopis. Pokud bych odpustil herectví i fyzický vzhled hlavní hrdinky, která Whitney připomíná pouze barvou kůže, nemá film jediný silný moment, který podobné filmy pozvedává výš než tištěné slovo (závěrečný koncert Bohemian Rhapsody, perfektní režie a střih Elvise). Zde se do více než do 2 hodin snaží obsáhnout celý život hudební legendy a tak je každý zásadní moment shrnut do 3 minut. Tu nazpívá první hit, tady najde životní lásku, která ji zničí, tamhle se objeví v Osobním strážci atd. Pokud by se film zaměřil na určitý zásadní životní úsek a pořádně se na něj soustředil, mohl z toho být další z pamětihodných životopisných filmů. Takhle vznikla další, nijak zajímavá a vlastně dost marně zrežírovaná rutina, vhodná maximálně do televize. 50% (29.08.2023)

Nemám hudební sluch a ani neposlouchám hudbu, kterou se prezentovala právě ústřední hrdinka tohoto snímku, ani jedno ale nic nemění na faktu, že naprosto bezpochyby považuji Whitney Huston za zpěvačku s největším hlasem všech dob, a právě o to víc mě mrzí, že její životopisný film dopadl takto vyloženě mizerně, ba co víc, já si dokonce dovolím až tvrdit, že se možná jedná o jeden z nejslabším životopisných filmů vůbec, a to prostě zabolí. Tady je totiž špatně snad úplně všechno, nejhorší nicméně je ovšem to, že celý tento snímek nemá absolutně žádnou vypovídající hodnotu, že se z něj divák nedozví ale lautr vůbec nic, o nikom, o ničem, prostě to jen působí jako totálně zpackaný sled jakýchsi událostí ze života jedné celebrity, bez toho, aniž bych se o ní cokoliv blíže dozvěděl, o jejích pohnutkách, o její povaze, o jejích pocitech, a to vlastně platí i pro všechny ostatní, o vztahu s vydavatelem, s rodiči, s partnery, po nepříjemných věcech ze zpěvaččina života se tu pak navíc jen zlehoulinka pohupskává, s cílem hlavně neublížit, nepošpinit, a především, a to mě naštvalo ze všeho nejvíc, tu naprosto, ale jako že fakt naprosto nefungují emoce, kterými byl život Whitney Huston doslova prošpikovaný skrz naskrz, jenže tady se to o ně ani neotřelo, takže celé je to jen totálně chladně odvyprávěná rychloexkurze, ze které si publikum neodnese nic, kromě informace, že se jednalo o skutečně OBROVSKÝ hudební hlas, ale to ví většina i bez této bídnépodívané. No a abych tu svou nespokojenost vyčerpal do poslední výtky, tak ani obsazení ústřední herečky nebylo podle mě tou nejvhodnější volbou, chyběla jí jak krása, tak charisma a k reálné Whitney se nepřiblížila ani na kilometry. Ne, tohle prostě není opravdu ani trochu povedený životopisný film a já ho dokonce považuji až za nedůstojný vzhledem k jménu, kterého se týká. (19.05.2024)

Stejně jako v případě populárního Bohemian Rhapsody ani zde tvůrci nenašli klíč, který by z životopisného snímku učinil zajímavé (či snad dokonce strhující) filmové vyprávění. Učit by se mohli u Olivera Stonea (The Doors) nebo Baze Luhrmanna (Elvis). Zůstávají jen povinně odškrtané položky kariérních vrcholů, cudně naznačené životní pády...a ty písničky. (05.11.2023)