Šedá zóna

Trochu jiný, v rámci obdobné americké tvorby řekl bych ojedinělý filmový počin o hrůzách šoa. Bez ohledu na to, že Židé v koncentračních táborech byli samozřejmě v první řadě oběti, nebojí se tvůrci realisticky zobrazit i skutečnost, že tváří v tvář hrozbě vlastní smrti se i v obětech mohou projevit temné stránky osobnosti, že okolnosti mohou i z obětí učinit viníky, nebo aspoň necitelné a otupělé pomocníky zla. Ale chraňte bohové, abych se odvažoval kohokoliv z nich jakkoliv soudit - nikdo z nás nemůže vědět, jak by v podobné situaci jednal, jestli by si radši zvolil brzkou smrt a zachoval si důstojnost a čisté svědomí, nebo by se s vyhlídkou na prodloužení života o pár měsíců stal poslušnou součástkou vražedné mašinérie. Očitá svědectví několika přeživších příslušníků sonderkommand jsem už četl a ani v oněch knihách si tihle chlápci nehráli na svatoušky a přiznávali, že každý transport pro ně de facto znamenal dobře nacpaná břicha, nové oblečení, cigára, chlast, nebo nejrůznější cennosti. Možná jen kvůli kostrbatým amatérským titulkům jsem měl ale chvílemi pocit, že seznamování s jednotlivými postavami je příliš stručné až zmatené, nebo střih místy poněkud překotný a chaotický. (10.12.2017)

Robert De Niro coby otec Lorenzo v Příběhu z Bronxu říká..., že nejsmutnější věcí v životě je promarněný TALENT. Já naprosto souhlasím a za sebe ještě dodávám....,také nevyužitý POTENCIÁL. To je přesně případ tohoto snímku. Silné téma, navíc na motivy skutečné události, silné herecké obsazení ( alespoň co se jmen týče ), přesto to v konečném výsledku dosti skřípe a až na pár silnějších momentů se tento snímek Tima Blakea Nelsona utápí ( možná chtěl dotyčný, aby snímek dělal " čest " svému jménu ) v ŠEDI průměrnosti. Nutno podotknout, že se o to podělili všichni zůčastnění. Od průměrného scénáře a následného zpracování, po unylou režii a co se hereckých výkonů týče, tak největším zklamáním byl pro mě osobně naprosto průměrný Harvey Keitel. Přitom jeho role skýtala velké možnosti a dostatek prostoru pro vyniknutí. Kdo naopak lehce potěšil a příjemně překvapil ( alespoň mě ), to byl David Arquette. To je ale na takovýto typ snímku zatraceně málo. Je mi to velice líto ( vzhledem k tématu ), ale snímek The Grey Zone si ode mě více než 55% nevyslouží...... (12.09.2010)

Jedná se o skutečný příběh z 2. světové války. Pojednávající o povstání ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Uvidíte zde těžký život v tomto táboře i chladnokrevnost hlídačů, kteří na lidi zde zavřené pohlíželi spíše jako na obtížný hmyz. Nebo na prašivou zvěř nejodpornějšího druhu. Tohle nejde dlouho popisovat. To se musí vidět... (12.11.2012)

Tento film je výnimočný v tom, že človeka donúti pozrieť sa do najhlbších a najtemnejších zákutí svojej duše a čeliť svojim démonom. Citujem: Kolik životů padlo pod rukou tyrana a ti co přežili nesou bolest v srdci. Čas zahlazuje stopy despotismu a tak jako zaniká místo bez života i paměť se ztrácí a tak jako mizí řeka v moři, mizí i význam v toku generací. Jak snadno se zapomíná, když před sebou vidíš jen světlé zítřky. Jak snadno se zapomíná, když minulost necháváš spát. Jak snadno se ve svém zapomění, můžeš nechat znovu obelhat! - text piesne. No na niečo sa zabudnúť musí, aby sa človek posunul v živote do predu, vziať si ponaučenie a robiť veci inak. Ovšem na HOLOKAUST NIKDY NESMIEME ZABUDNÚŤ! (27.11.2013)

V niektorých ohľadoch mi to trocha pripomenulo Nahý medzi vlkmi (1963), len to nemalo taký pekný myšlienkový presah. Snímok sa snažil hrať na city diváka v zmysle činnosti toho židovského komanda a poukázaním na drsné scény - púšťanie plynu, spaľovanie väzňov, hromadná poprava... no v tomto smere to nemalo na mňa taký účinok ako povedzme Saulov syn (2015). Pocit drsnej reality, naturálnosti a emotívneho vyznenia jednotlivých scén smerom k divákovi mi tu skrátka chýbal. Tiež po obsahovej stránke mi to prišlo trochu rozhárané (hlavne prvé minúty), ako keby autori nevedeli ako začať príbeh - slabé uvedenie diváka do príbehu. Celkovo ma film nechal až nečakane pocitovo neutrálnym. Slabší priemer. 55/100 (16.03.2018)