Réžia:
Jiří BělkaKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel MarešHrajú:
Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Naďa Konvalinková, Libuše Šafránková, Stella Zázvorková, Zdena Hadrbolcová, Lubomír Kostelka, Svatopluk BenešObsahy(1)
Dva gentlemani Jack Worthing a Algernon Moncrieff měli skvělý plán! Aby si zpestřili svůj poklidný venkovský život a vnesli do něj trochu vzrušení, vymysleli si osobu, za kterou nutně musí cestovat. Jack si vytvořil imaginárního bratra Filipa, kterého používá jako výmluvu, aby mohl jezdit do Londýna za půvabnou Gvendolínou. Algernon zase měl imaginárního přítele Banburyho, který je neustále nemocný a on ho musí naléhavě navštěvovat u nemocničního lůžka. Vše se začne hroutit ve chvíli, kdy si Moncrieff začne říkat Filip poté, co navštíví Worthingovu mladou chráněnku Cecílii na venkovském sídle. Když se oba gentlemani společně ocitnou pod jednou střechou – nastane ten pravý čas odhalit, jak je důležité míti Filipa! Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertoáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jiří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem, Jaromírem Hanzlíkem, Libuší Šafránkovou a Naďou Konvalinkovou v hlavních rolích. (Česká televize)
(viac)Recenzie (79)
Převážná část Wildeova dramatického díla zlidověla v podobě fragmentů, hlášek, one-linerů a aforismů. Jak je důležité míti Filipa není výjimkou z tohoto pravidla, ale stvrzením. Nebyl by problém rozparcelovat zhuštěnou hru na věty, zamíchat pořadí a distribuovat jako Moudrost a vtip Oscara Wildea; kdyby tedy ten titul nebyl už dlouho k dispozici. Nechť každý sám posoudí, jak všechny ty paradoxní výroky, v nichž každý jistě identifikuje vlastní zkušenost s partnerskými vztahy, sedí. Jediné, co by případně sneslo kritiku, je tedy zpracování. Televizní papundeklovost s vyhroceně stylizovanými promluvami nicméně skvěle koresponduje; ne že by byla nálada soustředit se na něco jiného než gejzíry ostrovtipu. Kdyby tedy dvojice Algernon & Cecilie nepůsobila trochu dýchavičně vedle ironicky lahodné dvojice Jack & Gvendolina, která vyhlíží, že se co chvíli odebere na Svatební cestu do Jiljí, jednalo by se o perfektní adaptaci. ()
O dvanáct let starší adaptace Wildeova Zločinu lorda Savila, režírovaná přímo Sadkovou (která k Filipovi jen vypracovala scénář), je mnohem zdařilejší: celá hra je sladěná kolem dokonalé, skvostné ústřední dvojice Voska - Beneš. Bělkův Filip neladí celkově a zaostává i v konkrétech. Sluha Kostelka se Benešovi nemůže rovnat, ale i sám Beneš ve Filipovi coby farář není zdaleka tak zajímavý jako Hodrův vikář v Savilovi. Kostelka a Beneš zde ovšem hrají vedlejší postavy. Při sledování těch hlavních se zdá, že režisér zúčastněné herce nepoučil o charakteru hry jednotně. Zázvorková asi jako jediná hraje adekvátně roli. Abrhám s Hanzlíkem se fraškovitě pitvoří (arci nikoli nevkusně). Nejlepší jsou holky - Šafránková i Konvalinková hrají své postavy tak, jako by ulítávaly v nějaké jiné dimenzi a to mě baví. Vlastně hlavně díky tomu mě bavila celá hra, zejména ovšem pasáž, v níž se slečny spolu seznámí. Následný závěr a la Vichr z hor zřejmě k Wildeovu divákovi nějak promlouval, což by přítomná inscenace mohla a měla být, nicméně není schopna zprostředkovat. Byla to fraška nebo parodie na frašku? Nebo stále ještě satira tehdejší společenské smetánky? Např. Hanzlíkovi prostě nevěřím, že jeho postava nezná jméno vlastního otce. Prostě na Bělku slabý. Ať už mám nebo nemám smysl pro humor, od režiséra inscenací Aksál či Bellevue snad smím očekávat více. ()
Zamotané "bemberování" dvou gentlemanů, s nádechem povrchně nadřazené anglické třídy, nosící bradu opravdu vysoko, neb to svědčí o postavení ve společnosti, drží v mém nadprůměrném hodnocení vynikající šroubované dialogy hereckých špiček i lehký humor "já jsem to batole, které jste tam vložila...". ()
"Ztrátu jednoho rodiče lze považovat za nehodu, pane Worthingu, ale ztráta obou - to už vypadá jako nedbalost." Režisérem Bělkou moc pěkně provedená inscenace asi nejslavnější konverzačky všech dob. Vyznačuje se perfektním obsazením (všichni jsou velice příjemně "divadelní" a oduševněle konverzační) a úžasným překladem J.Z. Nováka. ()
S Filipem se pan Wilde opravdu vytáhl, česká verze je velmi dobrá a mně nezbývá než citovat sdělení, která mne oslovila: 1) "Nejsi zasnoubená. Až budeš s někým zasnoubená, tak se to dozvíš od otce nebo ode mne.", 2) Muž, který se má oženit, má vědět všechno nebo nic. Co víte vy? - Já nevím nic.", 3) "Nerad bych vypadal jako zvědavec, ale může mi někdo sdělit, kdo jsem?" Já tedy nechci nic prozrazovat, ale vypadá to Jacku, že ty budeš Filip. ()
Reklama