Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. (30.03.2011)

Zlatá česká šedesátá léta, která se vážně s ničím nesrala, se tady ukazují v plné parádě. Před projekcí jsem o tomhle filmu věděl hodně málo, ale okamžitě mě pohltil a spolehlivě zabušil do křesla. Škoda je jen toho, že i přes svou krátkou stopáž mi přišel poněkud natažený. I tak je to ale brutální, mentálně zdrcující věc. 90% (26.11.2016)

Silný a z mého pohledu velmi působivý snímek z dílny režiséra Antonína Moskalyka. Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a podlostí se nacisté dopouštěli vůči svým obětem zločinů proti lidskosti a jaké praktiky dokázali vymyslet za účelem získání peněz a dalších statků po svých obětech. Herecké obsazení nešlo podle mého soudu zvolit lépe, na jedné straně v roli důstojníka SS Brenskeho se představuje charismatický Jiří Adamíra, který se svými zajatci hraje velmi ošidnou partii, na jejímž konci čeká všechny stejný osud, tj. smrt. Na druhé straně oběti této klamné hry se představují Martin Růžek, Čestmír Řanda ml., Ilja Prachař, Vladimír Ráž nebo Felix le Breux, kteří ztvárňují role amerických Židů. Tento snímek hodnotím velmi kladně a myslím si, že je velmi dobře, že takové snímky vznikly a vznikají, protože na tato zvěrstva se v žádném případě nesmí zapomínat. A musíme si bezesporu vážit toho, že jsme nemuseli být svědky či dokonce přímými aktéry těchto tragických událostí. (25.01.2018)

Až skoro divadelní inscenace, kde děj tlačí do popředí dialogy pronesené skvělými herci. Dějové prázdnější, za což může jistě fakt, že jde o adaptaci, která si to může dovolit trochu víc, než film. Ale za mě spokojenost. Atmosféra a napětí tak skvěle fungující, až mi bylo nepříjemně a to na televizní film je zážitek, jaký jsem z u filmu dlouho neměl. (29.04.2021)

Televízny film, ktorý som ponímal ako stret dvoch svetov, nemeckého a židovského. I keď dej považujem za vykonštruovaný a literárny, oceňujem gradáciu napätia a beznádeje, ktorá rastie úmerne s poznaním konečného riešenia. Ku kladom filmu patrí aj zvládnutie typických čŕt židovskej povahy, tradične dobré herecké výkony, v ktorých dominuje Jiří Adamíra a úsporná stopáž, ktorá nedala vzniknúť hluchým miestam. Na druhej strane práve tá vykonštruovanosť a predvídateľnosť deja spôsobila, že som film sledoval nezaujato, bez osobne zaangažovanosti, takže jeho označenie niektorými komentátormi za jeden z najlepších filmov československej kinematografie, porovnateľný so Spalovačom mrtvol a Vyšším princípom, musím odmietnuť. (13.03.2014)