Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Tato Moskalykova adaptace podle novely Arnošta Lustiga je filmovou lahůdkou. Role Bedřicha Brenskeho byla Jiřímu Adamírovi ušita na míru. Stejně jako role ostatní: čtenářskou vizi hrdinky Kateřiny Horovitzové přímo ztělesňovala Lenka Fišerová; Do role Hermanna Cohena se perfektně vcítil Martin Růžek; Poručíka Horsta Schillingera, mlsně polykajícího před Kateřininou krásou, kouzelně ztvárnil Jiří Bruder; Neustále podezřívavého a vše tušícího Rappaporta-Liebena sehrál výborně Čestmír Řanda... A tak bychom mohli jmenovat dále. Zmiňme ještě vynikajícího umělce Vladimíra Ráže co by Freddyho Klarfelda. Scénář napsal přímo Arnošt Lustig ve spolupráci s Vladimírem Čejchanem. Proto zde ani divák neočekává odchylky od literární předlohy. A přece bychom drobné našli. Nejvýraznější odchylkou je sám závěr, ve kterém není Brenske píšící zprávu o Kateřinině vzpouře a o sumě, kterou se Němcům od této skupiny podařilo získat. Zde zpívá rabín Dajem z Lodže svou Modlitbu za mrtvé přímo na místě, kde byli všichni Židé zastřeleni. V knize však tento nářek doléhá otevřeným oknem k Brenskemu píšícímu onu výše uvedenou zprávu. Dajem z Lodže v knize zpívá nad tělem Kateřiny Horovitzové, které bylo po tři dny všem vystaveno pro výstrahu, zbaveno vlasů a nyní je již spalováno. (04.03.2010)

100% !!! Každý záběr, každé slovo mě uzemnilo! Čirá hrůza bez jediné kapky krve, vše na pozadí vědomí, že tohle a daleko horší věci se děly několik let ne v temném středověku, ale v civilizované společnosti, perfektně vyjádřené licoměrným Jiřím Adamírou. Bezchybné herecké výkony, zírala jsem, jak odporný dokázal být ten prototyp dobráka Jiří Bruder. A Miloš Nedbal! A Ota Šimánek, který toho namluvil asi jako pan Tau....Klobouk dolů před všemi od pana Lustiga po nejposlednějšího účastníka realizace filmu! Ještě si musím rýpnout do odpůrců předvídatelnosti: tohle bylo předvídatelné už od začátku, o to to všechno bylo působivější! (28.02.2011)

Má se jednat o jeden z vrcholných textů z dílny Arnošta Lustiga. Nemůžu potvrdit, protože jsem Modlitbu nečetl, ale za sebe musím odmítnout, že by šlo o jeden z nejsilnějších snímků české kinematografie, a srovnání se Spalovačem mrtvol považuju za přímo matoucí. Měl jsem možnost vidět na divadle Hostinu dravců, která byla komická i napínavá, morbidní i krutá a hlavně až do závěrečné scény dokázala překvapovat. Příběh, resp. nacistická hra se svými obětmi je z mého pohledu v Kateřině Horovitzové nesmírně průhledná. Ne že by to vyloženě znemožňovalo vnímat brutalitu lží a manipulace, ale není to zkrátka ono. Trestuhodně nevyužitá je vrcholná scéna, kdy se Kateřina zmocní zbraně. Tady bych si možná i v rozporu s předlohou se situací pohrál a ten moment, kdy oběť má ve své moci katy, bych zvýraznil. Na tom se dalo strašně dramaticky vydělat. Obsazení Lenky Fišerové považuju přímo za omyl. Tady měla být angažovaná špičková charakterní herečka. Kladem je určitě přítomnost démonického Jiřího Adamíry v roli vysoce postaveného esesáka, kdy herec opět potvrzuje známé pravidlo, že záporné postavy jsou herecky vděčnější. A za zmínku stojí i Miloš Nedbal, který ztvárnil postavu muže, co prošel peklem, a to peklo ho taky poznamenalo. Se třemi hvězdičkami nemám problém, ale do emocionálních výšin mě Modlitba ani v nejmenším nedostala. Celkový dojem: 60 %. (01.02.2015)

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. (30.03.2011)

Strhující mrazivé drama o skupince bohatých českých občanů židovské národnosti, kteří dostanou možnost koupit si u nacistů milost. Těm velí esesman Adamíra a mě z něj skutečně běhal mráz po zádech. Ostatní herci (všichni) zdatně sekundují. Němci mají ďábelský plán jak získat veškerý majetek zadržovaných, včetně toho, který mají jejich příbuzní v zámoří. Moskalyk prokázal, že i s minimem herců v chudých (avšak zcela dostatečných) kulisách vagónu a tzv. svlíkárny lze i v TV produkci natočit krutou obžalobu nacismu a holocaustu. Samozřejmě nelze opominout knižní předlohu Arnošta Lustiga, který do většiny svých knih zapracovával své vzpomínky na pobyty v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald. * * * * * (09.12.2011)