Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit... (04.09.2010)

Minimalistická parafráze na Schindlerův seznam, kdy se bohatý podnikatel snaží vykoupit židy aby nenašli smrt v koncentračním táboře. Trochu méně poeticky pojaté, než Spalovač mrtvol avšak neméně napínavé a dramatické. "Jsem pán v sušárně vlasů, máš je krásné, pevné jako popel" nebo "Na tomhle koupališti se opaluje každá ženská náhá". Ve vší nacistické hrůze zbytky poetismu protkané dialogy plné obav a napětí plnily váhu největší. Váhu lidského života. Výtečné válečné drama. (11.10.2009)

Televizní film s sebou nese věčné poselství - zabránit hrůzám nacismu a válek. Novela Arnošta Lustiga vypráví o hrstce zajatých amerických Židů, kteří věří ve své vykoupení za prostředky, které jim zůstaly u amerických bank, ale přitom esesmanovi Adamírovi nejde o nic jiného, než přivlastnit si jejich veškerý majetek; pak mohou jít do plynu. Jak se nakonec ukáže, jsou kromě pana Řandy všichni zbabělci a skutečnou hrdinkou je krásná Kateřina Horowitzová. Dílo by samo o sobě nemělo takovou sílu, nebýt výtečných hereckých výkonů, zvláště pak oceňuji úlohu rabína Miloše Nedbala. Hra jeho tváře byla vždycky jeho mistrovským kouskem. A zde to ještě zvýrazňuje. (27.09.2018)

Má se jednat o jeden z vrcholných textů z dílny Arnošta Lustiga. Nemůžu potvrdit, protože jsem Modlitbu nečetl, ale za sebe musím odmítnout, že by šlo o jeden z nejsilnějších snímků české kinematografie, a srovnání se Spalovačem mrtvol považuju za přímo matoucí. Měl jsem možnost vidět na divadle Hostinu dravců, která byla komická i napínavá, morbidní i krutá a hlavně až do závěrečné scény dokázala překvapovat. Příběh, resp. nacistická hra se svými obětmi je z mého pohledu v Kateřině Horovitzové nesmírně průhledná. Ne že by to vyloženě znemožňovalo vnímat brutalitu lží a manipulace, ale není to zkrátka ono. Trestuhodně nevyužitá je vrcholná scéna, kdy se Kateřina zmocní zbraně. Tady bych si možná i v rozporu s předlohou se situací pohrál a ten moment, kdy oběť má ve své moci katy, bych zvýraznil. Na tom se dalo strašně dramaticky vydělat. Obsazení Lenky Fišerové považuju přímo za omyl. Tady měla být angažovaná špičková charakterní herečka. Kladem je určitě přítomnost démonického Jiřího Adamíry v roli vysoce postaveného esesáka, kdy herec opět potvrzuje známé pravidlo, že záporné postavy jsou herecky vděčnější. A za zmínku stojí i Miloš Nedbal, který ztvárnil postavu muže, co prošel peklem, a to peklo ho taky poznamenalo. Se třemi hvězdičkami nemám problém, ale do emocionálních výšin mě Modlitba ani v nejmenším nedostala. Celkový dojem: 60 %. (01.02.2015)

Na Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou mě fascinuje především, jak se v té nejvyhrocenější situaci střetávají ty nejodstředivější promluvy. Na pozadí ujařmených hlasů vnášejících svá svědectví o všudypřítomném popelu, která činí zem pod nohama sypkou, se konstruují na tomtéž pohyblivém podloží sebevědomé i nejisté stavby strategií osvobození se. Každým slovem se ale sesouvají. Nad ně hřmí až neskutečně odlidštěný a vyprázdněný rétorismus nacistického důstojníka řídícího imitaci výměny předem odsouzených k smrti, řeč maskující lež mnohomluvným žvástem. Tato mapa skličujících trajektorií, jimiž se ubírají zaslepené mateřštiny, tlumočí vlastní, bytostně tragický příběh a umožňuje tázat se po tom, čí život tím znásilňováním trpí. Doslov v podobě vzpoury té nejslabší z odsouzených dosvědčuje, že tichý ženský hlas má větší moc než konformní vyjednávání nebo násilnická manipulace. (29.06.2019)