Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Nebýt poněkud nezáživného úvodu a postavy rabína, která mne dost iritovala, tak se jedná o velice povedený televizní film. Pohled Lenky Fišerové budu mít před očima ještě hodně dlouho, její jméno jsem slyšela poprvé a její herecký výkon mě hodně zaujal (navíc by se svým půvabem mohla rovnat mnohem slavnějším kolegyním). I pan Růžek a další jsou opravdu skvělí, závěr filmu je úderný. Další projekce mi možná pomůže hodnocení zvýšit. (15.11.2012)

Židovské vidění světa je kabalistické, a také Arnošt Lustig podléhá tomuto dogmatu. V jeho díle, které je literárně na výši, se odkrývá mnoho nepravostí a nespravedlnosti světa a temných stran lidského soužití. Bohužel ale i mnoho zavádějících informací a nepravd. I zde. Herecky i režijně velmi dobře zvládnuté, komornost příběhu pomohla, ale musím ubrat hvězdičky za samotnou předlohu. Brát to jako fikci nelze a brát to jako skutečnou historickou událost také ne. To je problém. Historii bychom měli poznat co nejlépe a pravdivě, abychom se stejným chybám vyhnuli v budoucnosti. (17.09.2013)

Silný a z mého pohledu velmi působivý snímek z dílny režiséra Antonína Moskalyka. Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a podlostí se nacisté dopouštěli vůči svým obětem zločinů proti lidskosti a jaké praktiky dokázali vymyslet za účelem získání peněz a dalších statků po svých obětech. Herecké obsazení nešlo podle mého soudu zvolit lépe, na jedné straně v roli důstojníka SS Brenskeho se představuje charismatický Jiří Adamíra, který se svými zajatci hraje velmi ošidnou partii, na jejímž konci čeká všechny stejný osud, tj. smrt. Na druhé straně oběti této klamné hry se představují Martin Růžek, Čestmír Řanda ml., Ilja Prachař, Vladimír Ráž nebo Felix le Breux, kteří ztvárňují role amerických Židů. Tento snímek hodnotím velmi kladně a myslím si, že je velmi dobře, že takové snímky vznikly a vznikají, protože na tato zvěrstva se v žádném případě nesmí zapomínat. A musíme si bezesporu vážit toho, že jsme nemuseli být svědky či dokonce přímými aktéry těchto tragických událostí. (25.01.2018)

Tato Moskalykova adaptace podle novely Arnošta Lustiga je filmovou lahůdkou. Role Bedřicha Brenskeho byla Jiřímu Adamírovi ušita na míru. Stejně jako role ostatní: čtenářskou vizi hrdinky Kateřiny Horovitzové přímo ztělesňovala Lenka Fišerová; Do role Hermanna Cohena se perfektně vcítil Martin Růžek; Poručíka Horsta Schillingera, mlsně polykajícího před Kateřininou krásou, kouzelně ztvárnil Jiří Bruder; Neustále podezřívavého a vše tušícího Rappaporta-Liebena sehrál výborně Čestmír Řanda... A tak bychom mohli jmenovat dále. Zmiňme ještě vynikajícího umělce Vladimíra Ráže co by Freddyho Klarfelda. Scénář napsal přímo Arnošt Lustig ve spolupráci s Vladimírem Čejchanem. Proto zde ani divák neočekává odchylky od literární předlohy. A přece bychom drobné našli. Nejvýraznější odchylkou je sám závěr, ve kterém není Brenske píšící zprávu o Kateřinině vzpouře a o sumě, kterou se Němcům od této skupiny podařilo získat. Zde zpívá rabín Dajem z Lodže svou Modlitbu za mrtvé přímo na místě, kde byli všichni Židé zastřeleni. V knize však tento nářek doléhá otevřeným oknem k Brenskemu píšícímu onu výše uvedenou zprávu. Dajem z Lodže v knize zpívá nad tělem Kateřiny Horovitzové, které bylo po tři dny všem vystaveno pro výstrahu, zbaveno vlasů a nyní je již spalováno. (04.03.2010)

Pane Moskalyku, výborná práce. Tak mne v zádech nemrazilo možná ani při čtení knihy. Arnošt Lustig byl geniální spisovatel, jehož osud opravdu není závidění hodný. I k tomuto filmovému zpracování napsal scénář, jak jinak než brilantní, který já, spolu s vynikajícími hereckými výkony, režií a hudbou, hodnotím 5ti hvězdičkami. (20.06.2011)