Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Minimalistická parafráze na Schindlerův seznam, kdy se bohatý podnikatel snaží vykoupit židy aby nenašli smrt v koncentračním táboře. Trochu méně poeticky pojaté, než Spalovač mrtvol avšak neméně napínavé a dramatické. "Jsem pán v sušárně vlasů, máš je krásné, pevné jako popel" nebo "Na tomhle koupališti se opaluje každá ženská náhá". Ve vší nacistické hrůze zbytky poetismu protkané dialogy plné obav a napětí plnily váhu největší. Váhu lidského života. Výtečné válečné drama. (11.10.2009)

Podľa mňa to najlepšie z Lustigových predloh. Veľmi sugestívne, depresívne, kruté a vrcholne cynické. Do toho tu vyhráva neskutočne podmanivá a pod kožu lezúca hudba, ktorá spolu so samotnou výborne interpretovanou modlitbou tieto pocity ešte znásobuje. Musím podotknúť, že zo strany nacistov, hlavne ich veliteľa, bola táto cynická hra na vykúpenie za peniaze zahraná absolútne presvedčivo. Za peniaze sa veru nedá kúpiť všetko a ani sa nikdy nedalo. Škoda, že to bolo také krátke. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (28.09.2015)

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. (30.03.2011)

Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit... (04.09.2010)

S knihou tento film nemůže moc konkurovat, ovšem musim hluboce smeknout před hereckým obsazením. Jednoduše, sedí na jedničku. Dále bych se měl možná omluvit panu režisérovi, p. A. Moskalykovi, jelikož zfilmovat tak brilatní dílo, jako je kniha od A. Lustiga, je opravdu odvážné. Scény s hororovou hudbou tomuto filmu dodávají také patřičnou jiskru Hluchá místa se tu hledají velmi nesnadno. Film je ,jako celá kniha, po celou dobu velice zajímavý. 90 %. (05.05.2011)