Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (142)
Ani pětašedesát let od konce jedné z nejhrůznějších kapitol v dějinách lidstva by nemělo znamenat postupné zapomínání na malé a velké tragédie této doby. Stejnojmenná Lustigova povídka je jednou z děsivé mozaiky nacistických zvěrstev, která jsou v tomto případě reflektována na základě postupné konfrontace iluze a reality. Klam a iluze se tu stává jedním z prostředků ďábelské hry, jakou kat hraje se svými oběťmi. Předem vyřčený ortel nad šestičlennou skupinou zámožných židovských multimilionářů je umně skrýván za fasádou líbezné servility, která je ovšem výrazem absolutního pohrdání, výsměchu a zákeřné podlosti. Mimořádný zážitek zaručují samozřejmě herecké výkony všech zúčastněných, zejména Adamírova tvář korektního důstojníka nabízí věcný a mnohem reálnější pohled na principy nacistické demagogie, která mimo jiné spočívala v obratném slovíčkaření. Židovské sexteto, jemuž vévodí velkorysý Cohen v podání Martina Růžka, a doplněné o nevinnost mladičké dívky, vytváří jakýsi archetyp biblické apokalypsy, kde neexistuje možnost spasení. Alarmujícím signálem Lustigových próz je myšlenka, že člověk by se neměl spokojit s povrchním přijímáním toho, co je mu vydáváno za skutečnost, ale že musí být stále ve střehu proti silám zla, které se skrývají pod lákavým zevnějškem a podbízivými hesly. ()
Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. ()
Kniha je větší psycho, ale oceňuju, že je pro film zkrácená její první půle odehrávající se v koncentračním táboře, která byla v předloze k uzoufání nudná a dost nejasná. Jinak je to ale dost doslovně zfilmované s parádně zahraným oficírem Brenskym v podání Jiřího Adamíry, který ho dokázal vystihnout naprosto dokonale. ()
No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 ()
Tak tohle byla jedním slovem bomba...hlavně ta atmosféra, prostupující celým filmem je úžasně nepříjemná. Úplně jsem se viděl v roli bohatého žida, co se veze s ostatníma vstříc lepším zítřkům vydán v podstatě na milost a nemilost jedné mocné arcisvini a ch chvíli přichází další a další komplikace. Onu arcisvini zde hraje Jiří Adamíra a to takovým způsobem, že by z toho šel mráz po zádech i ptáku ohniváku. Ten jeho sebejistý, nelidský úsměv, který nesundá snad ani na minutu je zničující. Ony herecké výkony jsou v Modlitbě.. vůbec ohromující. Teď mám hlavně na mysli maličkou, avšak absolutně nezapomenutelnou roli pana Nedbala.."Jsem pán v sušárně vlasů.." kdo neviděl, nepochopí. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (4)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
Reklama