Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Lustigova předloha se mi líbila víc. Sice sem měl občas problém s překousáním popisu (cesta vlakem byla šíleně sepsaná. Přijde mi, že Lustig občas zbytečně složitě a sáhodlouze popisuje, i když nemusí). Na druhou stranu, když vynechám části, kde Lustig bezděčně popisoval synagogu a cestu vlakem, tak musím říct, že na mě kniha velice zapůsobila (dějově i atmosféricky). Paradoxně (oproti občasně složitému popisu v ději, je v knize perfektně popsaný charakter Brenskeho a Horovitzové. Celkově se mi návaznost dějových pasáží líp vstřebávala v knize, než ve filmu, kde mi to přišlo jako hrozné skákání v ději a neznalci knižní předloh by to přišlo, jakoby tam kus děje tvůrci filmu vynechali. Co se filmu musí nechat je rozhodně výborný výběr herců, kde Lenka Fisherová ztvárnila Kateřinu velice věrohodně. Stejně tak postava důstojníka Brenskeho se tu velice podařila. Film je to působivý, atmosféricky ponurý, dialogově skoro stejně perfektní ako kniha, ale stále.. stále nedosahuje toho, co Lustig dokázal v předloze, která ve mě zanechala mnohem víc. Film je, ale pořád kvalitním snímkem. Předloha - 85% Film - 75% (02.04.2015)

Komorní snímky se většinou nemusí vydařit, a především když jsou natáčeny jen v omezených prostorách. Ovšem pro pana Moskalyka byla předloha A. Lustiga jasnou zárukou, tudíž se nebál pustit do tak náročného tématu. Nu a vznikl výborný snímek s opravdu obstojným scénářem. Samozřejmě se dá vyčítat zdlouhavost, ale na tyto podmínky a na tu dobu, je pro mě film velmi silným zážitkem. Shoduji se s hodnocením na 86%. (07.04.2014)

Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit... (04.09.2010)

Na pozadí mé ještě polodětské vzpomínky pochoduje mrazivé defilé jednoho z nejděsivějších momentů nacistické kanální etnocidní politiky. Kšeft o život s lidmi, na kterých je stále co odírat. Kšeft s předem jasným a rozhodnutým výsledkem. Mezní situace - přesněji hned celý jejich řetězec -, ze které Moskalyk dokázal vystavět katedrálu špičkového uměleckého výkonu a mrazivého diváckého zážitku v jednom. A vědomí, že nejlepší výkony světové kinematografie, obírající se tímto hrůzným tématem, našly u nás v té době adekvátní odpovědi. Herecké výkony mi v té daleké retrospektivě splývají do jednoho celku. Celku, který doplňuje monolit výsostného uměleckého činu o jeden ze základních nepostradatelných rozměrů. Nemohu si na závěr neodpustit svým způsobem již obligátní hloupý dotaz na závěr: Kdo a co brání tomu, aby tento skvělý film byl převeden na DVD nosiče? (01.04.2008)

Kniha je větší psycho, ale oceňuju, že je pro film zkrácená její první půle odehrávající se v koncentračním táboře, která byla v předloze k uzoufání nudná a dost nejasná. Jinak je to ale dost doslovně zfilmované s parádně zahraným oficírem Brenskym v podání Jiřího Adamíry, který ho dokázal vystihnout naprosto dokonale. (09.10.2013)