Réžia:
Pavel HášaKamera:
Jiří KadaňkaObsahy(1)
Známá a divácky vděčná komedie pochází z pera Johna Patricka, amerického autora mnoha sérií divadelních her a filmových scénářů, nositele Pulitzerovy ceny. Jeho díla jsou charakteristická humorným a laskavým zaujetím pro slabůstky a originalitu osamělých lidských bytostí, které marně hledají pochopení ve svém nejbližším okolí. Hra vypráví o bohaté ovdovělé dámě, libující si v pošetilostech a charitativní činnosti, za což ji její tři nevlastní děti nechají zbavit svéprávnosti... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (21)
Po delší době jsem si zase dopřál televizní inscenaci a rozhodně to nebylo šlápnutí vedle, ono už herecké obsazení tu mluví samo za sebe. Donutil i Lábus plavou přesně ve svých nejoblíbenějších polohách, Postlerka byla jako mrcha jedna z nejlepších a Květa Fialová jako lehce střelená, ale laskavá a inteligentní dáma byla zřejmě pro pana Hášu jasnou první volbou. V oné roli si asi ani nešlo představit někoho jiného. Laskavost je pak zejména to, co si z téhle malé dramedie odnáším, možná by někomu mohl vadit idealizovaný blázinec i blázni, ale to si pak ke sledování vybral špatně, emočně nedospělí či lépe nedomrlí by se neměli pouštět do podobných větších akcí. Mě celý ten ansámbl v čele s džentlemnským Petrem Kostkou příjemně dojal a závěr byl jako ze snu.. Ale jako doopravdy. Nemám důvod ubírat hvězdičky. A taky Marta Vančurová, že? ()
U tv inscenací s Květou Fialovou se vždycky cítím jako na příjemné návštěvě u dobré, roztomile trhlé známé. Troufám si směle říct, že v téhle komedii hraje sama sebe. Vynikající je i obsazení vedlejších rolí, zvláště povedený trojlístek Donutil-Lábus-Postlerová v rolích vypečených dětí p. Savageové exceluje. ()
Je těžké poznat, kdo je a kdo není normální. Je ale také těžké poznat, kdy se normální člověk chová jako blázen, anebo je to jen blázen, jenž se chvíli chová normálně. A když se blázni i normální sejdou v jedné místosti a začnou se "chovat jako blázni" všichni, je to opravdu mazec. Pomalý příběh nám vykresluje postavu za postavou, aby přinesl vcelku vtipné a zároveň dojemné rozuzlení. Herecký ansámbl je špičkový a tak film nemá chybu. Jen si na závěr kladu otázku, jestli by mi nakonec v blázinci nebylo líp, než tady v tom "blázinci"...90% ()
Úžasná studiovka plná skvělých herců. Další neopakovatelný počin, tak typický pro českou produkci konce 20. století. Příběh se mi moc líbil, je plný různých osudů a hlavně rozmanitých osobností, které se postupně začínají odhalovat. Patří tam opravdu všichni? Film lze klidně poslouchat i jako audioknihu vzhledem k perfektnímu přednesu a faktu, že se původně jedná o divadelní hru. ()
I v druhé polovině devadesátých let bylo v silách České televize spustit na obrazovce herecký koncert, neboť stále disponovala možnostmi k jeho uskutečnění. Hvězdami v tom nejlepším slova smyslu (Květa Fialová, Preiss, Postlerová, Donutil, Lábus, Vančurová, Brodská), kvalitním scénářem (Patrickova hra) i citlivou režií (Fialové manžel Pavel Háša). Pointovaný a rafinovaně gradovaný děj divadelnost předlohy jen dále podtrhnul a tím umocnil i působivost hereckých kreací včetně té, která po zásluze vévodí: paní Savageová byla evidentně uzpůsobovaná Fialové na tělo a její pojetí s postavou bezesporu dokonale splývá; určitě jde o jednu z jejích životních rolí. Černobílá dvojznačnost hned celého řetězce mezních situací, násobená řadou ryze komediálních přesahů, dala hercům další možnost k demonstraci jejich neoddiskutovatelných předností. Výsledný tvar i dojem, lahodný bonbónek pro požitkářského diváka, patří již teď nepochybně do zlatého fondu české televizní tvorby. ()
Reklama