Návštěva staré dámy

„Při každé známce blahobytu je cítit, jak se smrt plíží blíž a blíž…“ Dostava mrazivá Jiřina Bohdalová v roli miliardářky, které při svém sociálním experimentu stačí jen čekat. Svět z ní v mládí, jak sama říká, udělal „děvku“, ona je na oplatku odhodlaná, z něj udělat „bordél“. V téhle adaptaci Dürrematovy hry člověka mrazí nejen z toho samotného děsivého závěru, ale především z oné nadčasovosti. Z toho, že i my lidé plni humanistických ideálů se za jistých okolností dokážeme měnit ve štvavou zvěř, která si ale přitom tu štvanici ještě dokáže zdůvodnit bohulibými úmysly…. Vždyť kdo by odolal, když „jde především o to, že chceme uskutečnit spravedlnost“ Nebo že by šlo přeci jen o poněkud přízemnější věci? (09.05.2021)

Málo u čeho se mi stane a stalo, že doslova nemohu popadnout dech! Do doby než jsem shlédl NÁVŠTĚVU STARÉ DÁMY se mi zadařilo být uvytržení od začátku až do konce jen u RQUIEM PRO PANENKU!Bohdalová (i když ona zrovna není herečkou dle mého gusta) zde byla natolik vynikající, že jsem byl doslaova "usazen na pozadí":) Klobouk dolů před Zdeňkem Zelenkou, J. Bohdalovou a předvším před nepřekonatelným Dürrenmattem:) (18.09.2008)

Ukázka toho, že i dokonale napsané již dávno klasické modelové drama se dá zničit násilnou a naprosto nelogickou úpravou, neumětelskou aktualizací a nevhodným castingem. Jiřina Bohdalová se na roli vůbec nehodí, i když se činí, seč může. Dürrenmatt zamýšlel postavu Kláry naprosto jinak, má jít o téměř nelidské monstrum, jenže tady se holt hledala velká role pro J.B. a spoléhalo se na to, že původní text zná málokdo - i když hra byla u nás dost často uváděna. Hra je nejen modelová, ale také alegorická a pracuje s drsnou nadsázkou. Úpravou vznikl nepravděpodobný příběh "jako ze života", jakési maloměstské drama, které na autorovi pouze parazituje! (17.08.2010)

Aź mrazivý výkon Jiřiny Bohdalové, která zde dokazuje, že není jenom rádobyvtipnou tetou z televizních estrád. Film o lidské morálce, vině, trestu a hlavně odpuštění. Hodně silná předloha se díky Zelenkovi přetavila v hodně silnou televizní adaptaci, která sice není tak precizního jako například Kieslowskiho Dekalog, ale jako česká alternativa chutná báječně. (10.06.2007)

„Kdepak, pánové, první láska se nezapomíná. Tu s sebou člověk nosí celý život.“ Jenže vzpomínky 2 lidí se mohou poněkud lišit, když si jeden z nich chce pamatovat jen to, co se mu hodí…Možná nenápadný, ale o to co do vyznění silnější film. Splnění podmínky, která by mohla udělat ze zchudlého a zašlého místa znovu prosperující město, je fatální, a brzy se začnou odkrývat charaktery jednotlivých postav. Jakože reakce městečka je vskutku jednotná a krásně připomíná supy kroužící nad raněným zvířetem, kterému už nezbývá příliš mnoho sil. A to vše objímající pokrytectví („Přesto si dovoluji jednoznačně prohlásit, že v tomto případě vůbec nejde o peníze.“) vyvolává hořký úsměv stejně jako potřebu zvracet. Ale hlavní pozornost na sebe strhává Bohdalka, pomstychtivost její postavy skloubená s tvrdostí, dávnou bolestí a výsměchem lidskosti („Já počkám.“) je více než autentická. Dávám solidní 4*. „Věnuju 1 miliardu a koupím si za ni spravedlnost.“ - „Promiňte, ale…spravedlnost se přece nedá koupit!“ - „Všechno se dá koupit.“ (01.05.2022)