Návštěva staré dámy

Güllen za vraždu, konjunktura za mrtvolu. V rámci původního trojdílného cyklu televizních inscenací věnovaných hereckému umění Jiřiny Bohdalové zastává Zelenkův přepis Dürrenmattovy divadelní hry Návštěva staré dámy jedno z nejčelnějších míst. Miliardářka Zachanassionová přijede do bídou a nezaměstnaností sužovaného městečka s jediným cílem: věnuje městu miliardu, když kdokoli zlikviduje jejího někdejšího milence Alfreda Illa. Oznámí svůj požadavek a čeká. Ví, že se dočká a že bída společně s vidinou obrovského bohatství změní mírumilovné güllenské občany ve vrahy. Bohdalová postavě miliardářky Claire Zachanassionové poskytla ještě jiný, poněkud lidský rozměr. Její hrdinka není pouze chladnokrevným monstrem prahnoucím po pomstě, ale citově zraněnou ženou, jejíž láska sahá až za hrob. O výjimečném hereckém výkonu lze ale hovořit jedině u Aloise Švehlíka, jehož obraz štvaného Alfreda Illa patří v rámci televizní obrazovky k nezapomenutelným okamžikům. Švehlíkův Ill je velká herecká kreace, která rozžívá postavu z mnoha úhlů, obdařuje ji protichůdnými charakteristikami, jež se ve výsledku skládají v ucelenou figuru, s níž divák prožije tragiku jejího osudu. Švehlík má pro vyjádření Illova strachu mnoho podob - od nejistého pohledu a předstírané pohody k hysterickému křiku, od chvíle opilecké sebeironie nad vlastní ubohostí po zvířecí úzkost, s níž je zahnán do kouta svého hokynářství. Alois Švehlík získal v roli Illa výjimečnou příležitost přesvědčit o svých mimořádných hereckých kvalitách i mimo divadelní jeviště. Na jeho postupnou proměnu z uctívaného občana v zoufalého štvance se jen tak nezapomene. V širším kontextu převyšuje Návštěva staré dámy běžný televizní standard a zcela nepochybně náleží k uměleckým vrcholům Zelenkovy tvorby. Slavila-li Jiřina Bohdalová nezvyklý návrat na televizní obrazovku, pak Aloise Švehlíka čekalo teprve velké objevení. Lze jen litovat, že od tohoto "objevu" uplynulo dalších patnáct let. (18.05.2014)

Když někdo nabídne celému městu miliardu za vraždu člověka, všichni to striktně odsoudí. Pak ale začne hlodat červ, nikdo to nechce udělat, ale co kdyby to přece jen někdo udělal, vždyť je to vlastně čin pro obecné blaho....Film krásně ukazuje postupný rozklad morálky obyvatelstva, samotu předem odsouzeného od nejž se odvrací i vlastní rodina, zločin povýšený na veřejně prospěšné zabití. Dokonalý výkon Aloise Švehlíka coby oběti a zejména Františka Němce coby starosty, politicky myslícího v každém okamžiku. 85% (03.08.2014)

„Kdepak, pánové, první láska se nezapomíná. Tu s sebou člověk nosí celý život.“ Jenže vzpomínky 2 lidí se mohou poněkud lišit, když si jeden z nich chce pamatovat jen to, co se mu hodí…Možná nenápadný, ale o to co do vyznění silnější film. Splnění podmínky, která by mohla udělat ze zchudlého a zašlého místa znovu prosperující město, je fatální, a brzy se začnou odkrývat charaktery jednotlivých postav. Jakože reakce městečka je vskutku jednotná a krásně připomíná supy kroužící nad raněným zvířetem, kterému už nezbývá příliš mnoho sil. A to vše objímající pokrytectví („Přesto si dovoluji jednoznačně prohlásit, že v tomto případě vůbec nejde o peníze.“) vyvolává hořký úsměv stejně jako potřebu zvracet. Ale hlavní pozornost na sebe strhává Bohdalka, pomstychtivost její postavy skloubená s tvrdostí, dávnou bolestí a výsměchem lidskosti („Já počkám.“) je více než autentická. Dávám solidní 4*. „Věnuju 1 miliardu a koupím si za ni spravedlnost.“ - „Promiňte, ale…spravedlnost se přece nedá koupit!“ - „Všechno se dá koupit.“ (01.05.2022)

Málo u čeho se mi stane a stalo, že doslova nemohu popadnout dech! Do doby než jsem shlédl NÁVŠTĚVU STARÉ DÁMY se mi zadařilo být uvytržení od začátku až do konce jen u RQUIEM PRO PANENKU!Bohdalová (i když ona zrovna není herečkou dle mého gusta) zde byla natolik vynikající, že jsem byl doslaova "usazen na pozadí":) Klobouk dolů před Zdeňkem Zelenkou, J. Bohdalovou a předvším před nepřekonatelným Dürrenmattem:) (18.09.2008)

Ukázka toho, že i dokonale napsané již dávno klasické modelové drama se dá zničit násilnou a naprosto nelogickou úpravou, neumětelskou aktualizací a nevhodným castingem. Jiřina Bohdalová se na roli vůbec nehodí, i když se činí, seč může. Dürrenmatt zamýšlel postavu Kláry naprosto jinak, má jít o téměř nelidské monstrum, jenže tady se holt hledala velká role pro J.B. a spoléhalo se na to, že původní text zná málokdo - i když hra byla u nás dost často uváděna. Hra je nejen modelová, ale také alegorická a pracuje s drsnou nadsázkou. Úpravou vznikl nepravděpodobný příběh "jako ze života", jakési maloměstské drama, které na autorovi pouze parazituje! (17.08.2010)