My všetci školopovinní

Na jednu stranu to může působit uměle a amatérsky, ovšem kvalita scénáře a obsazení výborných herců tuto zdánlivou atmosféru daleko převyšuje. Zrovna dnes, v době, kdy na nás soukromé podniky v podobě televizních stanic chrlí své představy o tom, jak by měl vypadat seriál ze školního prostředí, je čas se zamyslet a možná i trochu porovnávat. Jestliže jsem mluvil o částečné umělosti tohoto seriálu, tak v případě současných pokusů, by se jednalo o těžkou plastiku. V humorně dramatickém seriálu My všichni školou povinní, můžeme vidět scenáristickou poctivost, neukvapenost, promyšlenost a naprosto reálné, v podstatě autentické prostředí. Výborná rozloženost, perfektní vývoj různých příběhů, snad všech zúčastněných postav, to jsou neoddiskutovatelné kvality. Nechci se oddávat žádné nostalgii ze stravenek a jídelních táců, zvlášť, když jsem v komunismu žil skutečně pár let. Ovšem prostředí zůstalo stejné po dlouhou dobu 90tých let. Základní rozdíl je skutečně v tom, že seriál nebyl výrobek určený k prodeji, jaký je bohužel osud současných seriálů, které sami sebe degradují laciným humorem a stále dokola se opakujícím dějem. Investice se prostě musí vrátit, nesmí chybět sexistický nádech a zkáza seriálu ze školního prostředí je na světě. Myšlenka, že by se i dnes děti zapojovali do různých školních akcí není úplně zabitá, ovšem minimálně je velmi omezená. Nesporná autorita učitelů, která v této době hrála svou roli, je také ta tam. Dříve se při vyučování zabavovaly časopisy a knížky, dnes mobily. Vývoj doby, žáků i učitelů se nedá zastavit, pochopitelně se to odráží na výsledné kvalitě odcházejících žáků. Toto je naprosto reálný obraz nejen školského systému 80tých let a to je potřeba docenit. (29.09.2012)

Bohdalová mi pila krev všech 13 dílů!!! Miloš Haub na Hrad!!!! :-) Životní role Miroslava Vladyky. Mám dojem, že tento herec je hodně nedoceněný!!! A jinak mám tenhle seriál rád i z důvodu toho, že sme měli taky za třídního mladého pana učitele a dobrého chlapa, kterého mi Karfiól hodně připomíná, pana učitele Rostislava Ekla! (24.09.2011)

Tak moje hodnoceni asi pochopi (aspon doufam) jen ten, kdo byl na zakladce naprosto nechutnym zpusobem sikanovan ucitelkou jeste horsi jako ta blizna Hajska (timto zdravim uchylnou pizdu vsech pizd = ucitelku Tureckovou ze Zlina). Ve druhe tride (v prvni bezproblemova a chvalena jednickarka), po zmene skoly a ucitelky (stehovani) jsem najednou mela same trojky a ucitelka me navrhla do pomocne skoly. Po dlouhodobych peripetii a perverzni sikane me osoby me poslali k psychologovi aby mi napsal posudek na skolu pro blbecky, ale ten rekl ze to vypada ze mam vyssi IQ nez ta ucitelka a rodicum doporucil preradit me do jine tridy (na normalni skole, samozrejme). Odpor ke skole a neduvera k ucitelum ve me zustal az do vysoke skoly. Mnohalete trauma. Kdyz se divam na My vsichni skolou povinni tak z dejove linky Jirky Olivy dostavam neskutecnou deja vu tresavku. Nic pravdivejsiho, nic co by na me fyzicky a psychicky tak pusobilo jako tady tohle jsem jeste ve filmove ani televizni tvorbe nezazila. (09.07.2016)

Seriál myslím věrně zobrazuje socialistický realismus 80. let, včetně různých stranických schůzí, úplatků, známostí a posudků. To jinak slušnému dílku ubírá jednu hvězdičku. Herecky to jistí řada osobností (Sovák, Menšík, Medřická, pozoruhodně zahrála Gabriela Vránová), v pohodě jsou i Vladyka se Žilkovou. Co se týče dětských rolí, suverénně nejhorší byla J. Janatová v roli Jitky Povejšové - prostě na hraní neměla. Naopak Michaela Kudláčková v roli její kamarádky Barči byla jako vždy skvělá. Jednu z jejich spolužaček si zahrála i dnes už zesnulá Dana Vávrová. (30.11.2010)

Velmi zajímavý seriál ze školního prostředí s hvězdným obsazením. Zaujme především Dana Medřická, Jiří Bartoška nebo Karel Augusta jako řemeslník. Postava úspěšného zpěváka Jaromíra Hanzlíka působí nechtěně vtipně. Jako netradiční filmový manželský pár se tu představí i Jiřinka Bohdalová s Vladimírem Brabcem. Seriál je "prošpikován" i několika trapnými, na tehdejšími dobu jistě nezbytnými scénami ze stranických schůzí apod. Největší perly zaznívají z úst Jiřiny Švorcové, což nás nepřekvapí. Naštěstí je tu takových okamžiků málo. Příběhy jednotlivých dětských, ale i učitelských postav si zřejmě dnes mladou generaci nezískají, ale pro ty starší budou možná příjemným nostalgickým pohlazením... Lehký nadprůměr. (25.08.2010)