Obsahy(1)
Brouk v hlavě - inscenace komedie francouzského autora Georgese Feydeaua, nastudoval ji hereckými osobnostmi napěchovaný soubor Divadla na Vinohradech v roce 1969 a v nesmírně vděčné dvojroli v ní září Vlastimil Brodský, jako pan Champsboisy a sluha Bouton. V prvním bonusu se do šedesátých let vracejí Jiřina Jirásková a Otakar Brousek. Druhý bonus na DVD přináší kompletní elektronický archív prvních devíti čísel Reflexu z roku 1991. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (51)
Povedená, typicky francouzská taškařice (není problém si ji představit zfilmovanou třeba s Belmondem v hlavní dvojroli), jejíž největší hvězdou pro mě ovšem překvapivě není ani Vlastimil Brodský, ani Jiřina Jirásková, nýbrž Josef Bláha, který obzvlášť ve druhém dějství předvádí stoprocentní komedii se vším všudy a všechny prostě zastiňuje. ()
Výrazně mladší Zelenkova televizní adaptace mi před pár lety učarovala a tím spíš jsem se těšil na záznam hry, kterou ztvárnili legendární komediální herci své generace. Měla to být sázka na jistotu, jenže dopadlo to přesně naopak. Zelenkův Brouk v hlavě je civilnější a uměřenější. Vinohrady se patrně mnohem víc přiblížily představě Georgese Feydeaua, ale na mě je to příliš fraškovité, naivní a trdlovité. Skvělý je Josef Bláha, velmi slušní Vlasta Brodský a Vladimír Krška, ale celkově to víc než 65 % celkového dojmu nevytáhnu. Tam, kde měla být hra nejsilnější, ve mě vzbuzovala lehké závany trapnosti a pocit přehrávání. ()
Úžasná komediální smršť a prakticky dokonalý obraz, jakým způsobem lze herecky uchopit přidělenou postavu. Přesto si nechávám malou rezervu, rád se podívám i na jiné soubory, jak si s tímto bláznivým dnem poradili, i když herecky překonat tuto generaci se může zdát nemožné. Sejdeme se znovu u Něžné kočičky. ()
Nejsem cílovka. Divadlo na Vinohradech si z Feydeaua udělalo vlajkovou loď a celá desetiletí vyjíždějí z českých městeček a vesnic plné autobusy milovnic a milovníků měšťanského divadla, aby si užili své milované herce v některé z mnoha Feydeauových frašek. Jenže televizní inscenace bez kouzla naplněného divadla ukazuje naplno, jak celý ten stroj jede tak trochu trapně naprázdno. Až bych dal zavděk předtočeným smíchem, jak jsem se nudil. Dvě hvězdy za to, že herci hrají naprosto přesně to, co mají hrát, ale tento typ frašky je ničím bez živých diváků v hledišti. Ale třeba jednou, až budu ten distingovaný majetný pán v letech v saku na míru, který vyvede svou manželku v nových šatech do společnosti, stanu se taky cílovkou. ()
Ačkoliv jde jistě o výtečně zpracování komedie Georgese Feydeaua, nemohu si pomoci, ale pro mě je to látka opravdu spíše jen pro divadlo. V televizi to působí příliš ukřičeně, zmateně a asi i otravně. Zvláště v tomto zpracování mi to v televizi přišlo spíše jako otravné, hrozně rychlé a křečovité. Divadlo je holt divadlo. Navíc ani zvukový záznam není příliš kvalitní a spousta dialogů zanikne. Hru hodnotím na 100 %, ale televizní zpracování má jen 60 %. Hudba: Ladislav Simon ()
Reklama