Obsahy(1)
Brouk v hlavě - inscenace komedie francouzského autora Georgese Feydeaua, nastudoval ji hereckými osobnostmi napěchovaný soubor Divadla na Vinohradech v roce 1969 a v nesmírně vděčné dvojroli v ní září Vlastimil Brodský, jako pan Champsboisy a sluha Bouton. V prvním bonusu se do šedesátých let vracejí Jiřina Jirásková a Otakar Brousek. Druhý bonus na DVD přináší kompletní elektronický archív prvních devíti čísel Reflexu z roku 1991. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (51)
Není to divadelní záznam, jde o převzatou televizní inscenaci. To znamená, že původní představení Divadla na Vinohradech bylo přeneseno (včetně režie a obsazení) do televizního studia, kde se v přizpůsobených dekoracích odehrálo pro televizní kamery, nikoli pro divadelní obecenstvo. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1970. ()
Úžasná komediální smršť a prakticky dokonalý obraz, jakým způsobem lze herecky uchopit přidělenou postavu. Přesto si nechávám malou rezervu, rád se podívám i na jiné soubory, jak si s tímto bláznivým dnem poradili, i když herecky překonat tuto generaci se může zdát nemožné. Sejdeme se znovu u Něžné kočičky. ()
Chrobák v hlave som síce v tejto filmovej podobe nevidel, no môžem sa pochváliť spracovaním divadelným. A to vám bolo niečo vážení!!! Toľko som sa v divadle hádam nenasmial. Výborne prepracované dialógy s neuveriteľnou zápletkou, perfektnými hercami. Takto sa hádam nedá pokaziť nič. Verím, že film je rovnako dobrý. Vrelo odporúčam v akejkoľvek podobe. Zápletka je stále ta istá :) ()
"Já nejsem Champsboisy, já jsem Butóóón. Jsem Butóóón!" Tahle hra a ústřední dvojrole je prostě neuvěřitelně vděčná. Nejlepší role, ve které jsem Bróďu viděl, ten zde exceluje naprosto neskutečně, ovšem ve druhé polovině ho poněkud překvapivě přehrává fantastický Josef Bláha (slova "ty dobytku!" ještě nikdo nikdy neřekl krásněji) a stejně výtečný je i Zdeněk Řehoř. Obsazení prvotřídní, zpracování výtečné. Pět hvězd nedávám jenom proto, že novější televizní verze s Preissem a Postráneckým je lepší a totéž platí i o divadelním nastudování Jirky Menzela s částečně shodným obsazením. 85%. ()
V dřevních dobách televize, v době, kdy se teprve hledala hranice mezi televizní inscenací a záznamem divadelního představení, převzala ČST Hudečkova Brouka v hlavě z Vinohrad. Ačkoli režisér zůstal týž, vznikl jakýsi hybridní tvar na pomezí obou žánrů. Na televizní inscenaci je to příliš těžkopádné, na divadelní záznam příliš televizní. Nicméně navzdory technikáliím byl pro další generace zachován skvělý svědek času přibližující oblíbenou vinohradskou éru. Je tedy na co vzpomínat a kontury jsou poněkud jasnější, než kdybychom o celé události jen četli. S uplynulými roky zlátne i takové setkání s Gustavem Nezvalem ve vedlejší roli v této pro něj netypické době. ()
Reklama