Hříchy pro pátera Knoxe

Těžká srdcovka. Když to běželo poprvé naživo, vždycky jsem se během hudby, která doprovázela desatero pátera Knoxe, strašně bála. Herci, pokud vím, hráli taky živě. Navíc to byla krásná interakce s divákem. Vždycky si vzpomenu na Martu Skarlandtovou, která živé přenosy moderovala, a dramaturga Václava Šaška. (09.05.2020)

Velmi pozitivní v době vzniku seriálu bylo, že došlo k opětovnému návratu k žánru kriminálního seriálu. Ovšem zpracování je v porovnání s klasickými českými seriály od „Hříšných lidí města pražského“ až po „Případ pro zvláštní skupinu“ opravdu ubohé. Výkony herců jsou velmi slabé až ochotnické. Zápletky jsou překombinované, nereálné a někdy až infantilní. Vyskytují se logické chyby a nesmysly. Konce příběhů jsou často odbyté a pouze odvyprávěné. Dobrým tahem bylo obsazení výrazné Zlaty Adamovské a Vladimíra Dlouhého, kteří vysoce předčili ostatní. Partnerské dvojice jsou často velmi nesourodé. Příkladem je Zlata Adamovská a Petr Kostka, který podlé mého názoru hrubě nezvládl svou roli jejího partnera a působí mimořádně toporně a nevěrohodně. A co říct při pohledu na v posteli zastřelené Kateřinu Brožovou a Vladimíra Brabce? Asi bez komentáře…. Zajímavé jsou odkazy na tehdejší dobové reálie, jako například tehdy všude omílaná kupónová privatizace, jejíž důsledky rozhodujícím způsobem ovlivnily životy nás všech. (04.07.2014)

Jak který díl. Někdy člověk jen žasne, jaké stopy měly teoreticky vést k vyluštění hádanky. Jindy jsou herecké výkony poněkud nevěrohodné. Ale vysílat to naživo, to klobouk dolů, to byl stres jak sviň, a zvládli to všichni. Porušení pravidel je také zajímavé. Za nejlepší považuji asi písničky v podání Zlaty Adamovské, mají své kouzlo. (14.02.2016)

Myslím, že toto bol jeden z najoriginálnejších projektov československej televízie, špeciálne v rámci kriminálnych seriáovl. Jeho tvorcovia si zaslúžia veľké uznanie. Kedysi som na ňom dosť fičal, videl som ho asi tri krát, ale dnes by som sa už k nemu určite nevrátil. Proste tá móda počiatku 90tych rokov je už pomerne strašidelná a televíznosť projektu patrí medzi jeho slabšie stránky. (01.09.2012)

Nezažil jsem dobu, kdy na našich obrazovkách byly běžně k vidění seriály vysílané v přímém přenosu. K opětovnému návratu k tomuto atraktivnímu a velmi náročnému konceptu z hlediska co do připravenosti a sehranosti štábu a herců, se televize uchýlila na začátku devadesátých let s tímto seriálem deseti detektivních případů, které měly společnou postavu barové zpěvačky. Viděl jsem všechny díly v přímém přenosu i v pozdějších reprízách, které se už nedaly srovnat s vypětím živého vysílání a hodně ztratily, například v tom, že po skončení každého živě odvysílaného dílu, měli diváci možnost v rámci soutěže tipovat, jaké pravidlo pro správné detektivky autora Knoxe, bylo z uvedených deseti právě porušeno. Když jsem zpětně procházel všechny díly, odhalil jsem několik kiksů, které jsou právě v živém vysílání kouzelně neodhadnutelné a nedají se vrátit, když k nim dojde. Adamovská a spol. to odehrála schopně a Klein dobře využil svoje bohaté režijní zkušenosti. Dneska už tenhle seriál tolik nezaujme, jeho sláva je, zdá se, nenávratně pryč, ale jako malé připomenutí, co bylo kdysi na našich obrazovkách populární, je to dobrá volba. 60% (08.06.2012)