Strach má velké oči

Neskutečná praštěnost, ale v tom nejlepším slova smyslu. Na každém z herců je vidět, jak moc si natáčení téhle pohádky užíval. Obzvlášť sledování Ivy Janžurové a Rudolfa Hrušínského, tedy báby Magi a dědka Bujóna, je nezapomenutelné, ale ani nikdo z ostatních není k zahození. Scénář je navíc plný slovních hříček, které mám tak rád... Jen kdyby to všechno možná bylo o trošku, trošičku kratší. (20.05.2012)

Ze studiových pohádek je tahle moje asi nejoblíbenější. Oceňuji nápad, vtip, hravost, Janžurovou, Havelku i všechny další herce, to že se hlavní dvojice jmenuje Magi a Bujón, sebeprezentační říkanku Divobije a spoustu dalších drobností. A pamatuji si, že v dětství jsem kvůli této pohádce hrozně přemýšlel, jak asi chutná želví nebo račí polévka. (10.01.2015)

Moje nejoblíbenější „kulisová“ pohádka. Skvělé výkony všech herců, zejména Ivy Janžurové, Rudolfa Hrušínkého a Ondřeje Havelky. A ty hlášky! Pokud jste tuhle pohádku ještě neviděli, vřele doporučuji. *** Máte nějaké delikatesy? ** Delikatesy? Co to je? Jo jo, nic mi neříkej, já už vím! To jsou ty malé rybičky, viď?! http://www.youtube.com/watch?v=TklkWxzd8-g&t=4m48s (20.03.2010)

Jedna z nejlepších „moderních“ pohádek, co znám. Skvělé komediální výkony Janžurky a Hrušínského jsou mimo jakékoli *. 5 je málo. Havelka - škoda, že už jen zpívá a nehraje. Štěpnička umí, na divadle, ve filmu, v dabingu. Jo, když se talent v rodině zdědí, je na čem stavět (což neplatí o většině současných hereckých dětiček – můj!!! názor). Ty polívky a čarodějná kuchařka a popleta Havelka, tohle můžu minimiálně jednou do roka, spíš než všechny klasické princezny. Škoda, že nebyla co jsem na čsfd, nemohu doplnit žádným citátem. A byť jsem rak, tak tu polívku raději nee. (18.06.2008)

Až do doby, kdy Hrušínský zatančil s bambitkou nad hlavou a zahřměl "já si dám zabijačkovou", jsem myslel, že jsem tuhle pohádku neviděl. Najednou jsem měl ale déžaví, vynořila se hluboko zasutá vzpomínka, jak moc jsem se Hrušínského v téhle scéně v dětství bál. Mimochodem, ta scéna by se báječně hodila do majorozemanovské Studny. Jinak herci svoje role silně přehrávali, což by tedy normálně nevadilo, protože to k pohádkám patří, ovšem v tomhle případě to zejména Janžurová šíleně přeháněla. Navíc mi děj připadal poněkud neúplný, vůbec jsem se nedozvěděl, co se stalo s oním tenistou, ze kterého zbyly akorát ty tenisky, co nosila Janžurová. A taky s tím kvalitním truhlářem, po kterém zbyly na zahradě akorát ty gumy z jeho dodávky, kterou přivezl pevný stůl a židle, jež vydržely, když do nich Divobij mlátil kyjem. A to přitom měl Divobij takovou sílu, že pouhým kýchnutím dokázal pohybovat těžkými předměty (hodiny bez kukačky, Janžurová, Hrušínský)! (20.08.2014)