Strach má velké oči

Jedna z nejlepších „moderních“ pohádek, co znám. Skvělé komediální výkony Janžurky a Hrušínského jsou mimo jakékoli *. 5 je málo. Havelka - škoda, že už jen zpívá a nehraje. Štěpnička umí, na divadle, ve filmu, v dabingu. Jo, když se talent v rodině zdědí, je na čem stavět (což neplatí o většině současných hereckých dětiček – můj!!! názor). Ty polívky a čarodějná kuchařka a popleta Havelka, tohle můžu minimiálně jednou do roka, spíš než všechny klasické princezny. Škoda, že nebyla co jsem na čsfd, nemohu doplnit žádným citátem. A byť jsem rak, tak tu polívku raději nee. (18.06.2008)

"Chřestovou si taky nedám....ale račí!" "Pe-ní-ze u stro-pu nej-sou, ty mám ta-dy v pix-le!". Pavel Zedníček poprvé jako drvoštěp aspoň pokud vím. Žádná hlubina myšlení, vlastně to je hodně schématické, ale tak nabité výbornými hláškami, které si vystačí prakticky jen s tématem polívka, že se člověk baví, ať chce nebo ne. "Račí, račí ... rači ne." (15.05.2012)

Jedna z nejlepších televizních studiových pohádek, která přes typicky jednoduché kulisy zabodovala jednak díky obsazení, jednak díky komediální stylizaci, kdy kreace Ivy Janžurové coby svérázné čarodějnice, Rudolfa Hrušínského jako stárnoucího loupežníka či Ondřeje Havelky coby chytráckého sebestředného starostova syna mě i jako dospělého spolehlivě rozesmějí. Spousta hlášek - "Polívka s f nebo v?" "F je hezčí.", nadsázky, písniček, vtipných dialogů a romantiky. Celkový dojem: 90 %. (27.08.2009)

Česká pohádka, ve které exceluje především paní Janžurová jako babička, která vaří polévky "na míru". Tuhle uvaří polévku krabí, po které je neohrožený hrdina nucen chodit pozadu, tuhle zase polévku houbovou, po které slečna ztratí paměť. Zkrátka poctivá česká pohádka s hereckým obsazením par excellence a mnoha vtipnými scénkami. (04.10.2015)

Až do doby, kdy Hrušínský zatančil s bambitkou nad hlavou a zahřměl "já si dám zabijačkovou", jsem myslel, že jsem tuhle pohádku neviděl. Najednou jsem měl ale déžaví, vynořila se hluboko zasutá vzpomínka, jak moc jsem se Hrušínského v téhle scéně v dětství bál. Mimochodem, ta scéna by se báječně hodila do majorozemanovské Studny. Jinak herci svoje role silně přehrávali, což by tedy normálně nevadilo, protože to k pohádkám patří, ovšem v tomhle případě to zejména Janžurová šíleně přeháněla. Navíc mi děj připadal poněkud neúplný, vůbec jsem se nedozvěděl, co se stalo s oním tenistou, ze kterého zbyly akorát ty tenisky, co nosila Janžurová. A taky s tím kvalitním truhlářem, po kterém zbyly na zahradě akorát ty gumy z jeho dodávky, kterou přivezl pevný stůl a židle, jež vydržely, když do nich Divobij mlátil kyjem. A to přitom měl Divobij takovou sílu, že pouhým kýchnutím dokázal pohybovat těžkými předměty (hodiny bez kukačky, Janžurová, Hrušínský)! (20.08.2014)