Renfield

Obvyklé bývá že záporáci v Hollywoodských filmech stojí za hovno, ale tady je to obráceně - hlavní hrdinové stojí za hovno, zato záporáci jsou super. Jak Dracula, tak Avasarala, oba herci si to užívají a baví v každé scéně. Kdežto Awkvafina s tím nevýrazným chlapem co tu má být za hlavního geroje baví jen ve chvíli kdy někomu trhají ruce v hezky splatterových akčních scénách. Je fajn že si Cage konečně zahrál Draculu, všichni takhle divní herci mají tuhle roli aspoň jednou za karieru povinnou a u něj byl tenhle rest long overdue... škoda jen že to nebylo v nějakém lepším filmu. V takovém co by měl třetinový rozpočet, ale hravější scénáristy a režiséra, a dokázali se v něm pořádně urvat ze řetězu. 6/10 (14.06.2023)

Jakkoli Renfield nemá žádné velké ambice, poněkud mne (tím) zklamal. Možná to bylo i obsazením - jediný Hoult si zaslouží všechny čtyři palce nahoru. Cage mne každým záběrem lezl na nervy a u Awkwafiny se tak nějak stále nemohu rozhodnout, jestli to je (doopravdická) herečka nebo jenom chodící, otravný, vychlastaný asijský hlas... Přepálená akce super, ale ta s Houltem je to jediné pozitivní... 60% (26.04.2023)

Cage je přesně tam, kde má být - v roli vědomě pitoreskní, přestřelené postavičky. Zbytek obsazení se v tom ale ztrácí. Výsledkem je sice překvapivě poživatelný, ale hodně nesourodý guláš parodie, horroru a akční řežby, který před krachem zachraňuje pár trefných hlášek, parodický odstup a hlavně poměrně krátká stopáž. Být to o dvacet minut delší, šel bych s hodnocením níž. (12.06.2023)

Námet je skvelý, scenár slabý. Cage a Hoult sú v ústredných postavách perfektní, zvyšok je obsadený väčšinou veľmi nevhodne. Historický prológ je výborný, zvyšok filmu (95%) sotva priemerný. Chémia medzi Houltom a Awkwafinou je doslova nulová. A tak by sme mohli pokračovať ďalej. Jednotlivé žánre koexistujú medzi sebou veľmi zvláštnym, za mňa nevhodným spôsobom a podobne mi nesadol ani film ako celok. Ale plne chápem, prečo môže ísť pre viacerých divákov o príjemné prekvapenie a srdcovú záležitosť. (16.02.2024)

Kdyby to bylo zábavné jako samotný námět: Drakulův poskok se za pomoci podpůrné skupiny snaží vymanit z toxického vztahu se svým pánem, šlo by o podařený film. Leč autoři jakoby nevěděli, co si s námětem počít. Snímek osciluje mezi brutalitou, pokusy o psychologii a vtipy a jakési soupeření mezi jednočlennou upírskou mafií a tradiční mafií italskou, jakoby vypadlou z nějakého filmu ze sedmdesátých let. Míra roztrhaných těl a vzduchem létajících vnitřností byla pro mě neúnosná a znechucovala mě. SHRNUTÍ: Když se neumíte rozhodnout, jestli chcete krvák nebo komedii a u obojího tlačíte příliš na pilu. (16.11.2023)