Réžia:
Luis BuñuelKamera:
José F. AguayoHrajú:
Silvia Pinal, Francisco Rabal, Fernando Rey, José Calvo, Margarita Lozano, Victoria Zinny, Claudio Brook, José Manuel Martín, María Isbert, Joaquín Roa (viac)Obsahy(1)
Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (118)
Majstrovské dielo s prenádhernou kompozíciou vidieckych pomerov mapujúce ľudské hodnoty a ich temné protiklady. Ťažko nájsť povolanejšieho klasika na túto tématiku ako majstra Buñuela, ktorý najlepšie vie, čo je chudoba, aké následky má perverzia vychádzajúca zo slabosti pudov a ako jedine môže dopadnúť sprisahanie morálky vo voľnom priechode udalostí. Každému prajem, nech si to patrične vychutná. O filme som spísal i kritiku: http://www.9em.sk/viridiana-1961-a-posledna-vecera/ , ktorú som aj tak trošku synchronicky rozviedol a zameral sa na dôležité autorove surrealistické aspekty. Tie, ktoré vcucol medzi optickú realitu a po Andalúzskom psovi či Zlatom veku tak ukázal ich nové druhy uplatnenia. ()
Buñuelovo nahliadnutie na kresťanskú tematiku je ozaj silné. Oddaný cirkvi zrejme s podobným pohľadom súhlasiť nebudú ( veď prečo by aj mali, nikdy nebudú chcieť prijať pravdu, aj keď im bude sedieť na hlave ), ale musia uznať, že režisér sa s námetom pohral dokonale. Z dobrotu na žobrotu. Po tomto snímku, už asi nikdy nedám houmlesákom ani milý pohľad. ()
Tak u tohoto filmu se církevní nelibosti divit nemůžeme a reakce frankistického Španělska se dala lehce předvídat. Film vlastně neútočí proti pokrytectví či jiným tak často napadaným vlastnostem všech možných církví, nýbrž proti podstatě katolického milosrdenství a odříkavého života jako takového. Jedná se o neuvěřitelně nepříjemné realistické odsouzení jakékoli mystiky náboženství, tou nejbolestivější možnou formou. Ale ať s jeho poselstvím souhlasíme, nebo ho rozhodně odsuzujem, jistě v nás zanechá silný dojem. Zajímavé je srovnání poslední hostiny a řádění bědných s podobnou scénou ve Formanově Přeletu, která vyzní vysoce humanisticky; tato je oproti ní ostře útočná a beznadějná. ()
Počínaje Viridianou už Bunuel nenatočil jediný slabý film, naopak stával se čím dál víc anarchističtějším experimentálnějším a odvážnějším...neuvěřitelné kam až dokázal zajít, Viridiana je nádherné symbolické dílo plné krásných poetických i směšných scén...divím se že Viridianu ušetřil potupy...v závěru se Viridiana zbavuje svých ideálů a stane se pokornou hospodyňkou a milenkou, která se navíc bude o svého pragmatického "chlebodárce" dělit s další ženou...pěkně výsměšný závěr. ()
Krásně sarkastický a zlý film. Naivní jeptiška s pošetilou touhou napravit svět křesťanskými ideály naráží na realitu, která je špinavá a smradlavá. Scéna likvidace luxusního domu poživačnou lůzou vám zůstane v hlavě hodně dlouho. Viridiana byla ve své době považovaná věřícími za skandální a nic bych za to nedal, že ještě dnes by Luise Bunuela (kdyby byl naživu) v některých zemích nejradši upálili na hranici. Přesně v duchu vznešených křesťanských ideálů. 80% ()
Galéria (46)
Fotka © Unión Industrial Cinematográfica (UNINCI)
Reklama