Půlnoční klub

Pomalu se mi děje to, že mám problém u teen seriálů přijmout ty mladé. U dětí, jako v případě Stranger Things to šlo docela v pohodě, ale u mladých se mi děje to, že jednak ty postavy nechápu a jednak mě otravují. Není to poprvé a zde se mi to zopakovalo. Young adult horor od Mike Flanagana, na kterém jsou sice tvůrcovi kvality vidět, ale zároveň mě to vůbec nebavilo sledovat. Atmosféru si to chvíli vytváří, abyste si po půl hodině uvědomili, že vlastně vůbec nevíte, co se tam děje. A pokud už se něco děje, tak jestli Vás to obecně vůbec zajímá. Podobný pocit jsem měl s autorovou Půlnoční mší, tak nevím, jestli to je náhoda nebo se svým nejlepším projektem (Haunting of Hill House) se autor nečekaně rychle vyčerpal. (27.10.2022)

Po skvělých atmosférických seriálech v podobě Hauntingu a Půlnoční mši si zde Flanagan vybírá slabší chvilku. Otázka však je, nakolik je to zpracováním a nakolik je to skutečností, že mě úplně nechytly témata Půlnočního klubu. Obecně vzato je to poměrně hezky natočený seriál, postavy na kterých to má stát jsou relativně likable, i díky výrazné diverzitě mezi nimi si každý najde favorita. Příběhy které si vypráví, a které vyplňují většinu stopáže, jsou dobrým nápadem, a přestože trefně reflektují a rozvíjí postavy, ne všechny jsou dostatečně zajímavé. Některé jsou až moc roztahané, a sami o sobě na výplň hodinových dílů nestačí, což ostatně platí také o celém dění mimo tyto příběhy. Celý děj v hospici by si určitě zasloužil být svižnější. Ony mysteriózní prvky, které tak skvěle fungovaly v autorových předchozích počinech, zde nejsou dostatečně rozvinuté a bohužel ani zajímavé, což je pro mě kámen úrazu, protože mě tyto prvky baví většinou nejvíc. Dokonce ani atmosféra, která byla skvělá i v převážně konverzační Půlnoční mši, zde není tak chytlavá a působivá. Od určité doby se těším na každou věc ve které má Mike Flanagan prsty, a Půlnoční klub určitě nezmění můj pohled na jednoho z nejzajímavějších žánrových tvůrců. I přesto to víc jak na průměrné hodnocení není. (16.11.2022)

Ten Flanagan má tú polnoc nejako rád. Klub za omšou síce zaostáva, ale je to aj tak dosť veľká kvalitka, postavy sú skvelé, herci hrajú všetci naplno, dialógy veľmi funkčné a atmosféra správne flanaganovská. Avšak prišlo mi, že epizódy sa mohli ubrať, takto to pôsobí trošku natiahnuto a neprišlo mi to v niektorých momentoch také úderné ako by som chcel, no ako celok mi to sadlo viac než dosť. Mike F. zase nesklamal, síce jeho predchádzajúce seriálové projekty mi prišli lepšie, tak ani čas, ktorý venujete tomuto seriálu nebudete ľutovať. 8/10 (10.10.2022)

Flanaganov návrat k menším, smutným meta-hororom s presahom. Originalita predovšetkým, tentokrát už horor nie je ani na druhom mieste. Niektoré časti skvelé, ku koncu ale žáner úplne ustúpi dráme o nádeji a umierajúcich. Nie je to perfectly splendid. Na mňa moc magické, aby to dokázalo skutočne dojať, s neprimeraným množstvom načatých tém, vecí neuzavretých a nedovysvetlených. Druhá séria Hauntingu dokázala za jednu-dve záverečné epizódy vybudovať kompaktnejší vzťah k postavám aj mystériu, ako Midnight Club za 10 dielov. Po ôsmu epizódu za 4*, záver to v mojich očiach strašne presladil.  Obľúbená postava asi tá s anjelikmi. Na facku, ale zlatá. (22.10.2022)

Třetí snaha (loňskou Půlnoční mši jsme vynechali) o zalíbení v tvorbu Mikea Flanagana a potřetí s podobným, neuspokojivým výsledkem. Horory miluju a budu to s nimi pokoušet dál a dál, na seriálovém poli na ně budu ale o to opatrnější, když mě ty nejvěhlasnější absolutně minuly. Konec se tváří, že se Půlnoční klub nechce ustálit na pozici minisérie, já bych pro to byl ale upřímně radši. [viděno na Netflixu] (31.10.2022)