Nemé tajomstvá

Strastiplná směsice křivd, lží a drsných hrátek osudu v cca 100 minutách hutného psychologického dramatu, s nímž jsem mile rád oslavil 24. narozeniny. Vedle #annaismissing a Bodu obnovy další z bravurních filmových zářezů roku 2023 z našich končin. Jana Plodková by se měla mimo komedie věnovat spíš téhle tématice. [viděno v Kino Šumava Klatovy 15.1.2024] (15.01.2024)

Jako pardon, tohle je televizní inscenace, jejíž téma by vystačilo tak na 45 minut a i to by bylo moc. Předvídatelné, přehnaně patetické, cílené na ženy, které si rády u podobných dojáků pobrečí. Popravdě mi to nic nedalo ani po psychologické stránce, protože o postavách se dozvíme jen povrchní informace (práce, vztahy obecně, nic hlubšího). Určitě muselo dát práci to celé postavit na uvěřitelných nemocničních informacích, ale stejně to na neznalce působí podobně, jako číst příbalový leták u léku. V jednu chvíli mi to už přišlo jako natahovaný a přehnaně dojímavě natočený díl Specialistů. Jinak ale další příspěvek k obhájení eutanazie. Mengele a podobní by měli radost. (23.03.2024)

Snímky jako tento jsou tím důvodem, proč dávám českému filmu opakovaně šanci. Čas od času se totiž z rozlehlých romanticko- komediálních bažin vynoří něco, co by se dalo považovat za zlatý valounek. A proto trpělivě čekám, sleduji, odpaduji a nakonec se vždy dočkám. Dočkal jsem se i v tomto případě a je mi nesmírným potěšením prohlásit, jak je skvělé vidět, že může mít i český snímek kvalitně napsaný scénář. Jasně, našel jsem v něm slabší místa, proto jsem nešel do plných, ale až na nějaké ty drobnosti jsem si tuto záležitost užil. Troufám si říct, že jsem si ji užil mnohem víc než valná většina diváků protože chybělo neuvěřitelně málo a byl bych ve stejné situaci. Můj neurolog mi opakuje, že jsem to v dané situaci ještě chytil nejlíp, protože v nabídce byla i neschopnost dorozumívání a neschopnost samostatného dýchání. Jsem to ale šťastlivec... Pro mě to bylo silné, skoro až osobní téma, které čeští tvůrci zvládli bez zbytečného patosu a všem případným bojovníkům za život za každou cenu bych ze své pozice vzkázal, že bych bral podobný závěr přežívání všemi deseti. P. S Ten Eričin černohumorný cynismus nad sklenkou u Jany mě na pět minut vyřadil z provozu a zas jsem se jednou prochechtal až k slzám:-D / Poučení: Ani fakt, že člověk dýchá, komunikuje a přijímá potravu, ještě nemusí znamenat že je naživu. 4*+ (25.05.2024)

Němá tajemství neměla na rozdíl od jiných tuzemských filmů skoro žadné PR a docela nezaslouženě zůstala ve stínu Bratrů, Bodu obnovy a dalších. Přitom je to nadmíru povedené konverzační drama se silným námětem, které v klidu snese i evropská měřítka a Alice Nellis se tady jako scénaristka předvedla v tom nejlepším světle. Některé výtky týkající se průhlednosti děje, nebo plochosti postav by se sice daly brát za opodstatněné, ale já sem z toho ten pocit neměl a to co se stalo sem rozhodně neodhadl hned ze začátku jak tvrdí někteří experti. Sem upřímně rád že u nás v poslední době vzniklo hned několik filmů, které se mohou směle rovnat se zahraniční konkurencí a tohle je jeden z nich…80% (29.03.2024)

Tak se to tak stalo, že jsem viděla prakticky hned za sebou dva loňské filmy Tomáše Mašína. A musím tedy říct, že výrazně více než Bratři mě okouzlila Němá tajemství. Film, který je skvěle natočený i zahraný úplně od všech, kdo se v tom objevují (přeji českého lva za vedlejší ženskou roli Mileně Steinmasslové, skvělé byly i Magdaléna Borová a zejména pak Jana Plodková, trošku se, zdá se mi, zapomíná na Mariána Mitaše, který to měl podle mě extrémně těžké a vypořádal se s tím na výbornou - alespoň nominaci na nějakou hezkou hereckou cenu by si více než zasloužil). Snímek chytře kombinuje vztahové drama s krimi zápletkou, nouze není ani o tajemství, ani o mlčení (název je dosti výstižný). Diváka to udržuje po celou dobu zaujatého tím, co se před ním odehrává a postupně rozkrývá, zvědavého, jak se to nakonec vyvine (první "minizápletka" byla za mě předvídatelná, jsou tam ale pak další, které už jsem tak rychle neodhalila, takže se u mě dostavovaly pocity napětí i drobné šoky). Na atraktivitě snímku také např. přidává, že prakticky všechny hlavní postavy jsou "hozené" tak, že je můžete v dílčích momentech chápat a pak zase nechápat, fandit jim, litovat je, nejsou prostě černobílé, jsou to lidé, kteří mají své klady i zápory, tajemství, s nimiž se odhalují i skrývají, vzájemně potkávají i rozcházejí a musí na sebe, ač to pro ně není vůbec jednoduché, nějakým způsobem reagovat... Svým způsobem se Němá tajemství dají považovat i za osvětový počin - mimo jiné si vybírají dosud nepříliš známé a nezpracované téma a nahlédnout na něj dávají takovým způsobem, že člověk tu tíseň, hrůzu člověka trpícího daným onemocněním chvílemi pociťuje až fyzicky. A nezprostředkovává to jen pocity pacienta, v jedné ze svých rovin film ukazuje, jak extrémně náročné to může/musí být pro jeho blízké. A to by tu ani nemusela být tajemství, která si po jejich odhalení už nemůžete vyříkat... Nebýt toho, že se mi na konci trochu obtížněji věřilo vývoji některých postav (nechci příliš prozrazovat), šla bych na nejvyšší počet hvězdiček. Takto dávám silné 4 a 80 % a všem vřele doporučuji podívat se. Silný film, který ve vás, troufám si říct, na dlouho něco zanechá... (10.03.2024)