Pád domu Usherů

Tak tady Flanagan zklamal. Poea mám komplet načteného a zrovna „Zánik domu Usherů“ je dost možná moje neoblíbenější dílo, ale tahle minisérie nemá z estetiky Edgara Allana Poea zhola nic, jen velmi těžkopádným způsobem slepuje dohromady vybrané prvky z jeho díla v podobě provedení nepřekvapivých mordů vedlejších postav a spojuje to celé hlavní dějovou linií, jejíž finální rozuzlení je solidní slabota. Na to, jak mě před dvěma lety bavila Flanaganova skvěle vygradovaná Půlnoční mše, tohle jsem měl docela problém vůbec dokoukat. A ta všeobjímající inkluze netflixovských seriálů podaná jako pěst na oko mě už začíná taky solidně otravovat. (25.10.2023)

Flanagan vzal partičku svých oblíbených herců a velmi volně si zadaptoval klasiku z pera mistra Poea, přičemž to celé okořenil střípky z jeho dalších děl (Vraždy v ulici Morgue, Jáma a Kvydalo, Havran,...) a vyšlo mu to velmi dobře. Jak už bývá dobrým zvykem, Pád domu Usherů není čistý horor a nějaké to strašení a lekačky tu jsou záležitostí třetího sledu a jen podporují pečlivě budovanou atmosféru. Flanagan opět velmi dobře ví co chce a i když jsou jeho záměry chvílemi průhlednější než sme u něj zvyklí, nakonec si všechno sedne a přinese ty správné emoce. Po slabším Půlnočním klubu je tohle návrat do starých dobrých kolejí a do vod ve kterých mám Flanagana osobně nejraději...80% (22.10.2023)

Nejlepší Flanagan není sice na 5 hvězd, ale minimálně u mě si dost vylepšuje reputaci po nezáživném Midnight Club, protože tahle místy až doslovně poetická variace na slavné povídky E. A. Poea v mnoha epizodách fakt funguje. Co je ovšem nešvarem, co už prostě nehodlám odpustit, je jakýsi vystupující trend, kdy je na divákovi domýšlet si celý seriál, co že se to sakra děje a dozvědět se všecko najednou až v úplném závěru. Je to velká škoda pro kvalitu samotných dílů v průběhu, kdy jim pak člověk musí nezaslouženě dávat nižší hodnocení. [viděno na Netflixu] (30.12.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)

Hororové universum Mikea Flanagana je momentálně mnohem zajímavější a na emoce a myšlenky bohatší, než to, co drží v rukách James Wan nebo Ryan Murphy. Z rodinky Usherů mi nebylo dobře po těle, ale z toho co chtěl tentokrát Flanagan sdělit jsem se tetelil celou dobu, jak Carla Gugino s každou další epizodou blíže ke svému cíli. (13.10.2023)