Pád domu Usherů

Je nutno se podívat na továrnu na Flanaganovi báje. Zda by případně neměla být stržena, jako budova v jednom díle. Tohle je celkově vzato pocta Poe. Napříč jeho dílem a vším. Flanagan přitom umí dělat retro, tak je docela otazník, proč tuto věc takto zmodernizoval. Asi Netflix, asi kritika kapitalismu. Kdo ví? Spíš je to dost generické. Ti samí herci, stejné rysy, už je to docela okoukané. A zdlouhavé. Zajímavá zábava pro letošní Halloween, ale ambice o mluvení v superlativech je mimo stůl. (29.10.2023)

Ďalšia miniséria s nadmerným množstvom nepríjemne nekonečných a zbytočných dialógov, ktoré sa tiahnu celou sériou. Na každú epizódu pripadá v priemere 3 minúty horou a nekonečný talk fest. Nesympatické postavy moje sklamanie iba umocnili. Jednoducho nebolo komu fandiť, keď tam každému okato jebalo. Flanagan stavil na obrovské množstvo zbytočných scén, ktoré absolútne neposúvajú príbeh, ale slúžia iba ako nezmyselná, samoúčelná výplň. A to je vlastne jediná desivá vec na The Fall of House of Usher. Melodramatické reči bohatých ľudí, bez morálneho ukotvenia v realite.Seriál z pásovej výroby bez akejkoľvek hĺbky, alebo nápadu, určený pre moderné, nenáročné publikum. A ako to publikum pritiahneme? Čím teda vyplníme hluché miesta a zakryjeme kurevské nedostatky v scenári? No sexom predsa :) Ale kto kurva pozerá horory, kvôli tomu, aby videl v skoro každej epizóde teplé radovánky? Ak na to je chuť, existujú iné stránky. Vážne ma to neskutočne iritovalo a to som sám bukva. Nechápte ma zle, pozrieť sa to dalo bez duševnej ujmy a ako podklad do upratovania je to ideálne, ale sklamanie veru skrývať nebudem. Flanagana mám rád, ale tu sa netrafil do mojej nôty, keďže som pri jeho tvorbe zvyknutý na úplne inú kvalitu. (19.10.2023)

Máme za sebou další kousek od Mika Flanagana, odborníka na hororovou tématiku, který nám připravil další lahůdku v podobě minisérie Pád domu Usherů. Jak se povedl příběh inspirovaný dílem Edgara Allana Poa?    Na Pád domu Usherů jsem se těšila hned z několika důvodů. Kvůli zpracované látce, obsazení a Flanaganovi. A všechno tohle se moc povedlo. Hned od začátku mě příběh chytnul tak moc, že nešlo nic jiného, než se stále dívat dál a dál. Přestože vyprávění nikam nepospíchá, gradace a utahování šroubů funguje perfektně. A zatímco sledujeme vyprávění minulosti sourozenců Usherů, v přítomnosti přichází postupný rozpad jejich impéria. Skoro jako kdyby nešlo o nic jiného. No, vlastně nejde...    Pád domu Usherů si užije úplně každý, znalost díla Edgara Allana Poa není nutná. Ano, pokud máte načteno, v určitých momentech si minisérii užijete trochu víc, i po emoční stránce. Ale způsob zpracování mi sednul. Jeden hlavní příběh, který v každém díle zpracovává jedno dílo. Jednotlivé kousky jsou vybrané dobře, jsou to v podstatě ty nejznámější, které zná nejspíš z doslechu i ten, kdo je předtím nečetl. Prostě klasiky.    Navíc je všechno strašně krásně natočené. Od stylizace dílů (každý je trochu jiný, protože i sourozenci jsou jiní), použité hudby (ta skvěle funguje s dějem a není jenom na ozdobu nebo aby nebylo ticho), kamery (hned v několika momentech jsem se díky ní cítila ještě hůř) a celkového nepříjemného pocitu z toho všeho. Obsazení beru jako kapitolu samu pro sebe. Pokud jste si oblíbili někoho z herců z předešlých věcí Flanagana, můžete si být jistí, že tady na něj narazíte. Přičemž nové tváře jim úspěšně šlapou na paty. Navíc se skvěle zakomponovanou kritikou současné společnosti.    Sledovat Pád domu Usherů je příjemný zážitek. Stačí se nenechat odradit škarohlídy, kteří tvrdí, že se bude líbit pouze těm s nezdravou fixací na Flanagana a tomu, kdo tvorbu Poa vůbec nezná. Vážně to stojí za to. (17.10.2023)

Jako fanynka povídek Edgara Allana Poa, se kterými jsem strávila snad celou základku a díky faktu, že už jsem se dvakrát vyprdla na poslední seriály od Flanagana kvůli jejich kontroverzním ohlasům, jsem si řekla, že tentokrát se do toho vrhnu. Musím pochválit fakt zajímavý koncept, kdy je opravdu v každé epizodě cítit motiv jednotlivých povídek, tudíž, kdo četl Poa poctivě, bude v obraze. Sice je celé to vyznění takové zase hodně Flanaganovské, navíc zdejší strašení vás nemůže moc překvapit, pokud jste znalí jeho tvorby, protože jede podle své zajeté šablony. Scénáristicky je to ale fajn propracované, herecky super a ty motivy mi tam prostě fakt sedly. Nepopiratelně mě jeden nebo dva díly nebavily tolik jako ostatní, takže výtky k tomu mám. Zkoukla jsem to na své poměry ale opravdu svižně, což samo o sobě vykazuje kvalitu a dobré tempo jednotlivých epizod, takže nuda zde nehrozí. (26.10.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)