Good bye, Lenin!

Nerealisticko bravúrne realistický film, ktorý svoje povie hlavne generácii, ktorá okupačný režim priamo prežila. Trefným spôsobom priblížené, že nie každý sa s ukončením režimu dokázal vyrovnať, mnohí nie dodnes. Je to síce trošku viac rozvlečené, no milé a usmievavé scénky stoja za to. Alex ako strojca televíznych novín nemal chybu! 85%. (25.11.2006)

Zajímavý německý snímek s dost originálním námětem. Nabízí nám docela netradiční pohled na přechod režimu v NDR a jak se s ním různí lidé srovnávali. Daniel Brühl tu hraje kluka, jehož matka během nepokojů dostane infarkt a upadne do kómatu. probudí se za osm měsíců, kdy už je nový režim a o ničem neví. Protože byla zapálená komunistka a jakýkoliv stres by mohl zhoršit její stav, rodina se rozhodne ji v tom nechat. Tím začne nekonečný kolotoč šíleností, kdy se matku snaží udržet v onom starém režimu, a to od nábytku, přes sousedy a přesypávání potravin až po natáčení falešného zpravodajství. Má to určité kouzlo a rozhodně stojí za to to vidět. Brühl tu má dost dobrou roli. "Máte okurky?" (23.04.2021)

Zajímavý film, a to hlavně nápadem a námětem. Musím říct, že jsem i přes všechny kladné recenze byla k tomuhle snímku značně skeptická, ale předčil moje očekávání spojená s názvem "Německá komedie". Ale ono v podstatě ani nejde o komedii - spíš je to úsměvný film o lásce, porozumění a obětování se pro druhého a že je Německý se na kvalitě vůbec neprojevuje. Naštěstí. I když některým věcem ve filmu se dá jen těžko uvěřit, ale herci a umná režije tyto nedostatky velmi dobře zakrývají. (23.04.2005)

Teskná a nostalgicky vyhlížející komedie vás provede nejdůležitějšími okamžiky Německa od roku 1989. Good bye, Lenin představuje dvě hodiny brilantní filmařiny a citlivý příběh o kráse lidských vztahů na pozadí šílené doby. K tomuto filmu jsem si dlouho hledal cestu, nakonec mě ale velmi mile překvapil. Jeden z nejlepších (a nejvýraznějších) počinů německé filmografie posledních let. (06.11.2009)

Tento film je vhodné alibi pre ľudí, ktorým vysvetľujem, že naša spoločnosť by sa mala vysporiadavať s útrapami komunizmu dôstojnejšie, ako tragikomédiami s ráznymi figúrkami. Áno, Good bye Lenin je aj tragikomédia, lenže okrem nej Nemci boli schopní natočiť aj serióznejšie snímky k danej tématike. My a naši susedia až oveľa neskôr. Protagonisti tohto zábavného, ale aj melancholického a tragického príbehu sú uveriteľní ľudia s uveriteľnými pocitmi a logickým chovaním. Na rozdiel od Hrebejkových diel a Občianskych preukazov sa odohráva až po páde komančizmu, takže ďalší protiargument hore spomenutým ľuďom. (03.06.2012)