Suzume

Děkuji české distribuci, že se v poslední době nebojí nasazovat do kin i filmy, které ještě před pár lety člověk jinde než na internetu vidět nemohl. Tentokrát sice trochu mrzutě se značným zpožděním kvůli potřebám KVFF (takže v mezičase film už stihl v digitální podobě na internetu vyjít), ale zase dokonce i v jednosálových kinech v menších městech, což s povděkem kvituji a nebudu si tedy stěžovat. Každopádně po určitém rozčarování u posledního Šinkaiova projektu "Tenki no ko", který se se mnou až na pár momentů trochu emočně i příběhově minul, mohu s radostí říct, že se Šinkai znovu vrátil na absolutní vrchol a nebýt trochu příliš pohádkového závěru jedné z hlavních linek, kvůli čemuž u mě žel nedošlo k takovému tornádu emocí jak bych si přál, musel bych chvilku uvažovat nad tím, zda Suzume se svými silnými, v skutečných problémech a tragédiích ukotvenými motivy, velmi realisticky a živě působícími postavami a se svou přímo dech vyrážející úrovní převodu Japonska do animované podoby, což je tady zvlášť důležité neboť Japonsko hraje v tomto filmu doslovně jednu z hlavních postav, v mých očích nedorovnala i obrovskou srdcovku a právem jeden z nejlepších filmů minulé dekády "Kimi no na wa". Nu, možná mi tady taky kromě již zmíněné absence silnější katarze někde v tom finále chyběl hlavně jeden nezapomenutelný moment s celou verzí zdejších RADWIMPS, na který jsem celou stopáž čekal a myslel jsem si, že se k němu buduje cesta pomocí rozesetých střípků... a nakonec z toho nic nebylo. A taktéž symbolika a mytologie možná mohly být rozvinuty trochu hlouběji, i když asi rozumím, proč tomu tak nebylo. Suma sumárum, sledovat cestu dospívání a smiřování Suzume bylo znovu něco jedinečně krásného. Tak jak to umí jen Šinkai. 9/10 (18.07.2023)

Trailer. Po 5 centimetrech za sekundu nejlepší makotův film a současně aktuálně jeden ze dvou nejlepších filmů roku 2023 (druhý, neporovnatelný, je Tetris). Současně nejakčnější makotův film. Občasnou dynamikou mi připomínal Lupina od Miyazakiho, což je kompliment. Nápadité v mnoha okamžicích, propracované detaily obrazu, propracovaná atmosféra cesty (někdy doslova, viz "klapající" prahy na silnici), propracované narážky: "Vraťte se na hlavní cestu." Současně zajímavé, lehce mystické, truchlivé, pozitivní a lehce romantické. Samozřejmě krásná animace. A mimochodem, je zážitek, vidět film od Makoto Shinkaie na velkém plátnu (dosud jsem měl to štěstí jen u Zahrady slov). P.S. Zajímalo mě, komu propůjčil hlas Shota Sometani (jestli náhodou nebyl kočka - byl však Minoru Okabe - kolega z práce, zamilovaný do Suzume tety). (16.04.2023)

Od Suzume som očakával po ohlasoch niečo mierne odlišné, tak mi chvíľu trvalo, kým som sa naladil na štýl rozprávania, novú mytológiu a príliš neriešil fakt, že som občas nerozumel kauzalite udalostí. Vyzerá to však skvele, v niektorých momentoch až hrôzostrašne katastroficky, postavy sú dobre napísané a interakcie medzi nimi pôsobia v tom všetkom nadprirodzene autenticky. Jediná vec, na ktorú som si ale nedokázal zvyknúť, bola trojnohá pobehujúca a skákajúca stolička. (14.07.2023)

"JÁ JSEM TVŮJ ZÍTŘEK." Kdybych to chtěl hodně zobecnit, řeknu klasický zástupce animé v naší distribuci :) Hodně emocí, krapet divné, v mnoha aspektech originální. Ale samozřejmě, nikdy to není tak jednoduché - zrovna tady, na jedné straně intimní zpověď mladé slečny, její první milostné vzplanutí... a na druhou stranu totální ujetá chapadlácká fantasy :) A teď se to bije! V dobrém slova smyslu... Provedení je jednoznačně perfektní, dějově je to zajímavé, jsem rád, že se to dostala i do tuzemských kinosálů. 80% (21.01.2024)

Anime road movie o cestě Japonskem "od jihu na sever". O setkávání s lidmi a o pubertálním sebepoznávání holky, která tak úplně neví, co si sama se sebou, emocemi a blízkými počít. A jen tak mimochodem v druhém mytologickém plánu je to o boji s megachapadly způsobujícími zemětřesení. Což je největší problém snímku. V jedné rovině je melancholicky intimní a stavící na postavách a emocích. V druhé je přepáleně uřvaný; speciálně během monumentálního finále, které však stylem a podáním vůbec neštymuje se zbytkem filmu. A tak než boj nad ohnivými pláněmi, je ve finále mnohem působivější závěrečné emociální "předávání dřevěné stoličky". (28.07.2023)