Velkovlak

Hojně se tu hovoří o tom, že se jedná o pokračovatele Monty Pythona. Já bych oponoval, většina skečů je založená na jiném principu než MP. Ačkoliv jsem velký fanoušek Pythonů, tak musím říct, že Big Train mě vě většině scének baví i víc. Autoři určitě z MP vycházeli ale nastavili tak trochu nový rozměr, který jsem předtím nikde neviděl. O anglickém humoru se říká, že je suchý, v tom případě v Big Train je to ten nejsušší humor, co znám. Snad mě chápete:) Mistrovství světa v zírání je ideální příklad. (14.04.2011)

Jednou večer jsem na dvojce narazil, na tento "kousek" a díl se mi tak líbil, že jsem si sehnal všechny. Jsem fandou Monty Pythona, britský humor je mi blízký, takže mi Velkovlak sedl. Nepravděpodobné momenty s nadsázkou, křečovité situace, nečekaná rozuzlení, pokud ne už sám průběh skeče. To jsem čekal a také dostal. Víc od toho nečekám a nepotřebuji, ale nutno říct, že Vlekovlak sem tam dodal i něco navíc. Simon Pegg ukazuje svůj potenciál, který zůstává od dob seriálu neyužit. 5/5 (10.06.2009)

Mistrovství světa v zírání (včetně slo-mo opakovanejch záběrů), geniální Mark Heap a jeho "Ming the Merciless", "The artist formerly known as Prince" lovící stádo žokejů... Podobnejch pythonovin jsou tam desítky. Najde se pár scének, který úplně nefungujou, ale je jich tak málo (vybavuju si asi dvě), že těch pět hvězd je naprosto zaslouženejch. Všem milovníkům úchylnýho britskýho humoru a Monty Pythonů vřele doporučuju. Pure gold. P.S.: Jestli se vám Big Train zalíbí, sežeňte si Smack The Pony, což je prakticky totéž, ale v ženskym a překvapivě stejně vtipnym provedení. (09.01.2009)

Jakto, že jsem až doteď nevěděla, že Mark Heap býval takový hrajer? Byl mladší, hubenější, nepitvořil se, nešišlal (a jestli, tak rozhodně méně než dneska). V první sérii byl výborný. Celá první řada byla můj šálek čaje - vtipná, nekorektní, scénky nepůsobily trapně - hodnotit jenom to, dala bych 5 hvězdiček. Pak přišla druhá série a humor se někam vytratil. I ona má své povedené momenty (francouzské scénky s Catherine Tate), ale je jich méně a méně. (Mimochodem mistrovství světa v zírání je skutečně vysoce adrenalinový sport. Minulý rok na Trpasliconu na sebe semifinalisté zírali celých 100 min, než to jeden z nich vzdal - pravděpodobně už nevydržel nápor ze strany vyčerpaného a hladového komentátora, který soutěžícím začal vyhrožovat fyzickým násilím pokud okamžitě nemrknou) (31.12.2013)

Jednou, když jsem se v noci vrátil z práce, listoval jsem programy a brakoval při tom ledničku. V tom jsem zahlédl scénu, jak muž roztlačuje syna na kole, očividně ho učí jezdit, a dítě vzplane. To mě posadilo a následný sled gagů mne nenechal se nesmát. Ukázalo mi to, že britské komedie nekončí za červeným trpaslíkem a monty pythony a otevřelo měsíce zábavy v nacházení nových seriálů vtipných k popukání. (24.03.2008)