Heavy Metal

Moc jsem se těšil a měl jsem příliš vysoká očekávání, že to bude rocková jízda od začátku do konce, takže jsem byl mírně zklamán. Nejvíce mi sedl Cheap Trick v epizodě Captain Sternn 5*/B-17 (Don Felder) 4.5*/ Soft Landing, Harry Canyon 4*/So Beautiful and So Dangerous, Taarna 3.5*/ Den 3*/South Park - Major Boobage 5* (06.11.2011)

Kombinace hard rocku,povedené animace a mixu sfi-ci a fantasy je ideální pokud milujete Barbara Conana a posloucháte např. Slayer. Tímto jsem se dostal do této skupiny lidí, které hudební doprovod bavil stejně jako film samotný. Brutální a sexy dohromady. Viděno na festivalu Brutal Assault. (17.08.2010)

Animace hrozně fajn, po všech těch dnešních modernostech stará dobrá kresba působí skvěle, líbilo se mi i to subžnrové přeskakování, i když mix sci-fi, a až howardowsko-conanovské magické fantasy, ovšem přemístěné do vesmíru, značně převládá. Horroru tam je hodně pomálu a čekáte-li nějaký, budete hodně zklamaní. Je ho tam tak na dvě minuty. Zato erotiky a naditých prsou habakuk. Jako je to fajn na pokoukání, i když k závěru už to působí trochu nudně. (01.06.2015)

Přesně jak jsem čekal - jako hudební doprovod většinou metalová nebo rocková hudba. To je asi taky jedinej důvod, proč se to jmenuje Heavy Metal. A jak jsem nečekal - první příběh napůl jak nějakej Phill Marrlow. Na animáku bylo zajímavý hlavně to, že to vůbec nebylo pro děcka. Pořád nějakej sex s nadrženejma velkozatejma babama nebo chrstance jasně červené krve. Po grafické stránce to vypadalo jak nějakej komiks z časopisu ABC staršího vydání. A nebavilo mě to. (01.08.2008)

Očekával jsem, že děj bude pouze kulisou rockového/metalového soundtracku, ale to jsem se šeredně mýlil. Hudba je naopak použita velice decentně a umírněně, není upozaděna, ale ani přehnaně nevyčnívá, takže žádné heavy metalové orgie pro máničky nečekejte. Heavy Metal oplývá kromě výtečné vizuální stránky i nadmíru zajímavým příběhem, který představuje sled několika samostatných fantasy/sci-fi povídek, jež spojuje ústřední prvek, tajemný Loknar. Prostě si představte něco jako točí Iñárritu, případně rovnou povídkový Paříži, miluji Tě (tedy spíš Loknare, miluji Tě) a to včetně kolísavé kvality jednotlivých povídek, připočtěte k tomu osmdesátá léta a máte hodně přibližnou představu, jak Heavy Metal vypadá a funguje. Navzdory animovanému pojetí se snímek nevyhýbá nahotě, sexu, násilí, krvi, ani vyhřezlým vnitřnostem, takže pustit jej dětem jako pohádku na dobrou noc není nejlepší nápad. Neurazí ani dabing a vzhledem k cílové skupině jsme naštěstí ušetřeni písniček Blue Öyster Cult nebo Stevie Nicks ve verzích od Vildy Čoka respektive Ivety Bartošové. (11.06.2012)