Vládca severnej dráhy

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)

čakal som troška viacej, na môj vkus trocha pomalé, ako ten vlak. Na druhej strane celkom fajn country tam znelo, a aj potulky krajinou a zábery neboli o veci. Vadil mi troška teatrálny herecky prejav starého Ernesta. No a aj téma o "frajeroch hoboes" mi príliš nesedela. A tak jediný komu dávam tie bodíky bol pan Marvin. Film nebude patriť k tým, ku ktorým sa občas vraciam. (28.09.2015)

Poctivé chlapské dobrodružství inspirované setkáním nejslavnějšího hobo známého jako A-No.1 a začínajícího spisovatele Jacka Londona. Jenže Carradinova postava, která svou přezdívkou odkazuje na Londona (Cigaret), zrovna neodpovídá dnešnímu obrazu slavného spisovatele. Ale A-No.1 ho ve své knize vydané rok po Londonově smrti viděl nejspíš jinak (štěně následující věrně svého pána). Ať tak či tak, Aldrichův pokus v závěrečné třetině vybudovat vztah mezi dvěma "nedobrovolnými" společníky zpomalí tu skvěle rozehranou hru na kočku a myš. Je to pochopitelné, pokud se díváme na životopis, ale protože tvůrci nezmínili Londona ani v titulcích, většina diváků (i ve zdejších komentářích) nechápe tu změnu tempa filmu. (10.09.2017)

Já bych tady moc nezveličoval nádherné scenérie americké přírody, když většina filmu je v zadní projekci za ksichtem superpoldy (tady ajznboňáka) Ernesta Borginina. A zápletka a motiv jsou tupé - Lee se chce svézt mašinou a Ernest mu to musí za každou cenu překazit, i kdybych zdechnul. Carradine je otravný, zvlášť v dabingu (nevyberete si, ten první spáchalo Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment 2011), doporučím proto ten druhý, FTV Prima s.r.o. ve studiu Brněnské soukromé televize 2011. V tom prvním Oliva na Leeho šel dobře, Vlach na Ernesta moc ne. Country písnička na začátku patřila ve filmu k tomu nejlepšímu, tedy hned po "křtění" té ženy v mokré košili :) (08.06.2017)

Morálně zvrácený film, který glorifikuje nemakačenka, která nemají sebemenší problém ohrožovat (a ostatně i brát) majetek a životy druhých či ničit práci i zesměšňovat tvrdě pracující. Nelze se pak ani příliš divit, že někomu z těch pracujících solidně hrábne a vezme věci do vlastních... roztočených masivních řetězů. Ostatně ono by se i mezi dnešními revizory pár takových Shacků našlo, že? Jinak klasický Aldrichův chlapácký film. Zvlášť Marvin si svého drsného tuláckého bezďáka tělem i duší náležitě užívá. Škoda především místy až příliš vlažného tempa, které vůbec neodpovídá zasazení mezi rozjeté páru supící bestie, kde jde o život. Naprostý úlet je však především text ústřední country písničky; tolik hlubokých myšlenek během tří minut, to se jen tak neslyší. (17.02.2012)