The Covenant

// Film o dvou odlišných polovinách. Ta první je skvělé válečné drama sázející do nějaké míry na realismus, taktickou akci a budování důvěry mezi dvěma muži, která se později přetaví ještě v parádní survival. Druhá polovina je ale patosem přelitá záchranná operace s opět jednou přehrávajícím Gyllenhaalem, kde najednou hrajou prim náhody a deus ex machiny. Po skvělém začátku maličko studená sprcha, v níž sice Ritchie připomíná něco ze svého umu, rozhodně to ale není tak ucelený a vyšperkovaný zážitek, jako jeho revenge opus Wrath of Man. Bacha na ten hype. 7/10 (16.05.2023)

Zatímco stupidní Operation Fortune jsem nezvládnul dokoukat, tady to je Ritchie v super formě. Silný fokus jako v případě Wrath of Man, perfektní smysl pro exteriéry (španělský horský lokace) a taktický akční sekvence, přesvědčivý duo Salim / Gyllenhaal a hezky přímočarý příběh o tom, že chlapský dluh a něčí slovo pořád k*rva něco znamená. Jeden z top filmů na téma války v Afghánistánu (x) - co se stalo s kolaboranty po skončení US angažmá... (09.05.2023)

Stále mi behal po rozume Mayday s Butlerom, kde som tiež čakal akčnú nálož a napokon som sa dočkal prekvapivo komorného príbehu o netradičnom chlapskom spojenectve, ba miestami až priateľstve. Ale samozrejme s tým, že The Covenant je predsa len iná liga (sorry, Jean-François Richet). Áno, aj tu som sa tešil na strhujúcu akciu a nie, ani tu som sa jej nedočkal. Ako v Mayday, aj v The Covenant akcie je relatívne málo a jednak to, čo tu je, nie je žiadne enormne strhujúce divadlo, to si treba napísať na rovinu. Ako-tak zasiahne azda len prepadovka v lome a finále pri priehrade, ale obe scény nie ani tak kvôli špičkovej bojovej choreografii (ktorá tu proste nie je), ale skrátka z dôvodu, že vám záležalo na postavách... a škrie vás každá preliata kvapka krvi. Sakra vám na nich záleží najmä na konci. To už ich máte zadreté pod nechtami a ste zvedaví, ako to skončí. Želal som si, aby sa to skončilo dobre... ale toto je film Guya Ritchieho. Najviac ma nudila stagnujúca (paradoxne najakčnejšia) dlhá pasáž, kedy dvojica uteká pred presilou a pokúša sa z posledných síl ako-tak vyrovnať skóre. Občas ma zarazila biedna práca s logikou. Neverím, že ak by Taliban hľadal osobu X a poznal by jej brata a vedel by, že ten brat vie, kde sa osoba X nachádza, že by to z neho nevydoloval. Brat síce vysvetlí, ako je to možné, ale aj tak som nechápavo krútil hlavou. A ak by som bol vojak na úteku pred smrteľne nebezpečnými nepriateľmi a vedel by som, že odhalili dom, v ktorom som sa cez noc ukrýval, fakt by som sa následne naprieč stavbou neprechádzal vystretý a tak, aby ma videli z diaľky X kilometrov, aby ma mohli zamieriť a luxusne trafiť do hlavy. Film teda trpí nielen divnou (ne)logikou, ale i nevyrovnaným tempom. Je ale pravda, že to až tak nevadí, lebo postavám úprimne držíme palce a režisérovi sa perfektne podarilo vystihnúť ten pocit, keď viete, že ste niekomu dlžný za záchranu života a viete, že ak mu to nesplatíte (nech to stojí, čo to stojí, pokojne aj váš život), nebudete sa už nikdy pozrieť do zrkadla. Je tu viacero strhujúcich a intenzívnych scén, paradoxne nie akčných, ale psychologických. Napr. keď sa isté dve postavy po X mesiacoch znova stretnú, prebehne ich prvé stretnutie len s malým množstvom slov. Napriek tomu im všetky emócie dokonale čítate z tvárí. A manželkin preslov sa možno zaradí medzi najsilnejšie scény hollywoodskej kinematografie roku 2023. Veľmi dobrá hudba. Inšpirované skutočnými udalosťami. Chýbal mi dodatok z obdobia, čo sa stalo „potom“. Ale možno to bolo správne rozhodnutie. (03.09.2023)

Pekná hudba na konci umocnila nie pátos, ale ten dobrý pocit z toho, že sa niečo podarilo. Ritchie je starý dobrý filmový robotník, ktorý vie priniesť silu aj do zdanlivo nemožného puta medzi americkým "oslobodzovacím" vojakom a Afgancom, ktorý by ho mal vlastne nenávidieť, ale on nenávidí skôr Taliban. V podstate ide len o silu záväzku a splatenie dlhu, ale konanie hlavne postavy môžeme určite považovať za výnimočné, bežný americký vojak je rád, že je doma a užíva si nezaslúžený dôchodok a vojenské pocty. Ritchie dostal film tam, kde by ho bežný filmár nedostal, pretože samotná premisa filmu smrdí lacnou propagandou, ale on to obalil do príbehu, kde slovo chlapa má ešte cenu. (10.05.2023)

„To bylo naposledy, co jsi mě neuposlechl.“  - „Chápu vaše rozhořčení. Omlouvám se za svůj nevhodný způsob chování.“ - „Chápeme se?“ - „Ano, seržante.“ - „Dobrá práce.“ A to ještě seržant netuší, čeho všeho je nový tlumočník schopen…Nebudu zastírat, že si u mě Ritchie po Rozhněvaném muži a Gentlemanech nastavil laťku vysoko. Tímhle filmem mě však rozhodně nezklamal, právě naopak. Divákovi je hned od začátku jasné, že nabýt vzájemnou důvěru mezi ústředním duem nebude jednoduché, zvlášť, když John je technicky vzato nepřítel země a Ahmed není zrovna vzorem poslušnosti. Ale stačí pár úvodních misí, aby si publikum vytvořilo k těm 2 vztah. Což je důležité, protože při obtížném a nebezpečném útěku to divák prožívá naplno s nimi. Zároveň si u toho užívá solidní porci napětí i akci (vládne samozřejmě ta při přepadení). A v cca půlce se dočká i toho, že film nabere nový kurz. A snaha splatit morální dluh přináší své…Za mě velká spokojenost a silné 4, které potvrzuje i dovětek s odchodem, který má svůj hořký přesah. (10.06.2023)