Simon Birch

Přestože je John Irving snad v každé tuzemské domácí knihovně a přestože já jsem vášnivý čtenář, nějak se mu celý život vyhýbám. Jednou jsem zkusil číst Svět podle Garpa a nedopadlo to. A ani na plátně nám to spolu nějak neladí. Svět podle Garpa jsem doslova z vypětím sil dokoukal, Pravidla moštárny jsem nikdy nějak neviděl celé (takže to je možná dobrý film) a tuhle "Modlitbu za Simona Birche" jsem protrpěl. Je to ale absolutně úplně o hovně. Pořád dokola nám vypravěč a titulní pidihrdina sděluje, že teď se změní něčí život, že teď se děje něco obrovského, že Simon je určen k něčemu makabrozně velikému, že teď se začne věřit v Boha, a jako podkres těmto proklamacím se na plátně odehrává neemocionální otravná nuda. Navíc je hlavní liliput tak otravnej (bohužel jsem to viděl s dabingem a ten tomu asi nepřidá), že by ho člověk nakopl, až by do prdele letěl... A přitom člověk tak nějak cítí, jaká síla byla v Irvingově předloze, co bylo jejím poselstvím. Ale tenhle film tak nějak klopýtá, chvilku se věnuje tomu, chvilku něčemu jinýmu, postavy pro mě postrádají motivaci a jakýkoliv rozměr, jsou to jenom loutky, které pronáší hlubokomyslná hesla. A u tohoto typu filmu je to stěžejní problém. No prostě to stálo za hovno, vypadá to staře, levně, otravně, hudba generická, jen ten Jim Carrey si to neuvěřitelně dává... ;-). Dávám jednoho dobře rostlého liliputa. (04.05.2020)

Modlitba za Owena Meanyho mě dostala hned po prvním přečtení. Stala se mou nejoblíbenější knížkou. Film je (ostatně jak už to bývá) trochu jiný. Košatý příběh je krácen a finále je úplně jiné. Ale duch příběhu zůstal. I lidsky dojemné vyznění. Výborný casting, kamera, střih, hudba i režie nakonec pomohly zachovat tu krásně tajemnou, staromilskou a průzračně dojemnou atmosféru. Je to ta pověstná "slepičí polévka pro duši", kterou čas od času potřebuje každý z nás... (26.12.2013)

Simon Birch a jeho příběh je přesně ten typ příběhů, který z diváka vycucne veškeré možné i nemožné emoce. Vypráví vlastně velice originální příběh jednoho človíčka, který se narodil s jistým účelem. Alespoň on tomu tak věřil. A ten příběh plyne a člověk se mu do srdíčka dostává blíž a blíž až je konec filmu. Nemá smysl zmiňovat z tohoto filmu ani jednu scénu, tenhle film se musí vidět a pokud v sobě máte cosi, co se nazývá city, tak se Vám film bude zaručeně líbit. (07.04.2012)

Hodně lidí tady píše, že má silný vztah ke knižní předloze tohoto filmu. Je možné, že je to vynikající knížka. Film dává znát, že je knižní předloha asi docela výjimečná, ale nepodařilo se to tak úplně přenést na plátno. Dvanáctiletí kluci tam vedou řeči o pár let starších puberťáků, chybí jakási podstatnější akce, myslím vývoj těch postav. Svět, který zřejmě dokázal vytvořit autor knižní předlohy, se v tomto filmovém zpracování docela rozmělnil. Na druhou stranu je zde obdivuhodně předvedeno, že pro lidi v USA je zcela běžné chodit do kostela a uvažovat o Bohu. V tomto směru je film docela zajímavý a poučný. (27.12.2013)

Docela typický J. Irving libující si v nevšedních handicapech a situacích. Samozřejmě že film je smutný, ale je o opravdovém přátelství a citech na celý život. Skýtá tajemství a jitří rány. Malý Simon byl autentický a byl tahounem celého filmu. Již od počátku mi byl sympatický se svým zralým pohledem na svět, i když lpěl na opravdu zvláštních myšlenkách o svém působení na tomto světě. (25.10.2010)