Frekvencia

Darwinžel to bylo nedomyšlený jako tučňák pomocnýho učitele Václava Foustky na severním pólu. Třeba projev změn v budoucnosti, kdy si najednou všichni pamatují něco jiného, ale John si pamatuje to původní. Dál ta příčinná souvislost často pokulhávala, třeba nějaká minulost vedla k nějakému Johnovu jednání v budoucnosti, pak se minulost změnila a projevilo se to uprostřed nějaké Johnovy akce, do které by se ale nemohl dostat, kdyby ta minulost byla jiná. Nemluvě o tom, že řetězově by se na to nabalovaly další a další změny. Přesto to bylo i docela napínavý a nakonec bych tomu napařil čtyři kousky, ale konec byl bohužel silně nepodařený a přesládlý. Z podobného ranku bych to přirovnal třeba k Butterfly Effect, který je ovšem promyšlenější (byť ne bez děr v logice). (01.11.2011)

Tenhle film se mi dostal do ruky zcela nahodou, vubec nic sem o nem nevedel. Nevedel sem tudiz co od nej mam cekat. Kdyz po prvni pulhodince vyresil John smrt sveho otce, myslel jsem si ze tim konci i originalita filmu, proste sem neprisel na nic cim by mohl film pokracovat. O to vice sem byl prekvapen kdyz pribeh cim dal vice nabiral na obratkach. Pribeh je silny a spolu s rezii (prekvapive slusna) a nebojim se rict s perfektnimi hereckymi vykony tvori prijemny film na patecni noc :) jedine co bych snad filmu vytknul je to ze z akcnich scen se toho dalo vytezit daleko vice, nemuzu se porad zbavit dojmu ze byly tak nejak nevyrazne. (28.12.2006)

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

Neznámý a přeci jen dokonalý film. Jak je to možně, že jsem doposud o takovém filmu vůbec neslyšel? Celý je to od začátku až do konce skvěle promyšlené a naprosto nepředvídatelné. Ani vteřinu jsem nevěděl jak by to mohlo skončit a nebo co přijde za 5 minut. U takového filmu jinak než plný počet dát nelze. Možná jsem čekal trošku černější konec, protože se každou chvilku oběma postavám stávala nějaká špatnost. Na jednu stranu je to dobře, protože jsem celý film v happy end nedoufal, tak mě dost překvapil... 10/10 = 100% (05.07.2010)

Kdyby někdo věděl, na jaké frekvenci vysílá tohle rádio, ať mi dá echo. Docela rád bych brnknul sám sobě do minulosti a nadiktoval si seznam několika ne, místo kterých bych podruhé řekl jasné ano ano ano! Jinak tedy klobouk dolů za to, jak si tady poradili s celou tou časovou smyčkou. Kluci na to šli od lesa, místo slaďáckých řečí konali dobro a konali ho zatraceně dobře. Jenom ten apendix si mohli odpustit. Z toho jsem měl podobný pocit, jako kdybych si v klídku jel na kole půlnoční polňačkou a najednou se proti mně vyřítil tirák s dálkovými světly... (10.03.2012)