Nezvyčajné vyšetrovanie

Zajímavý film z Italského prostředí, námět dobrý, mafiánské pozadí, politické a mocenské rouhání. Mnohdy mi vadily dlouhé scény, které byly poněkud nudné, ani snaha o detail mě příliš nenadchla. Nicméně oceňuji pojetí filmu jako celku, že jsou vidět veškeré neduhy společnosti a pokud máte trošku moc, zametete pod koberec i vraždu. (30.07.2015)

Už aj na svoju dobu trochu tuctovejšie lavírovanie hlavného šéfa vyšetrovacieho tímu. Jeho vlastnosti a profesionálna lojálnosť, ktorou sa obklopuje a vlastní démoni, ktorí protirečia jeho odbornej schopnosti v kontradikcii prirodzenosti autority, ktorej sa dôveruje, poukazuje na krehkú hranicu dobrého a zlého úmyslu, ktorá je zakorenená v každom človeku. A je jedno, či ste cukrák, ktorý odflákol narodeninový koláč, alebo detektív, ktorý sa chce svojho prípadu čo najrýchlejšie zbaviť a otravuje ho kľučkovanie kauzou, ktorej vyšetrovanie nikam nespeje. "Kafkovské" maniere a inteligentné prepojenie čudáckej diverzie s posadnutosťou falzifikovať a neskôr sa do krvi priznávať k vlastnému trestnému činu je typickou črtou ľudskej nerovnováhy a strachu. Snímok ukazuje, aké je to, keď sa nechá prietrž nelogickostí presiaknuť až za pomyselnú zdravú hranicu. Potom je možné, že nastane aj tá najnepravdepodobnejšia situácia, akú sme mali možnosť vidieť. (12.06.2019)

Použiju slova Miloše Formana, která vyřkl o Vladimíru Menšíkovi – „Kdyby žil v Americe, měl by na chalupě plůtek z Oscarů.“ A to samé platí i o Gian Maria Volonté, hereckém chameleónu, s ďábelskou jiskrou v oku. I tady je fantastický, hraje tady každým svalem ve tváři a i když se v některých scénách až příliš nechává unést svou rolí (tj. ta typická taliánská gesta a řvaní), prostě mu toho hajzlíka s napoleonským komplexem věříte. A nedivím se té spoustě cen za tento film. Akademie celého světa vždycky slyšely na kafkovsky absurdní příběhy (v samotném závěru je i Kafka dokonce citován), které si berou na paškál hrozby zneužití moci potentáty na vysokých pozicích, zde dovedena až ad absurdum, kdy si hlavní postava může dělat co chce, vědoma si svého postavení (šéf policie) a z něj pramenící (téměř) beztrestnosti. Prostě taková krásně návodná poučka pro naše policisty a politiky – Rathem počínaje, Babišem a Tuhým konče. (22.06.2016)

Nekonvenční, satirické, společenskokritické, politické, ale hlavně velmi sugestivní antivládní psychologické drama poukazující na prohnilost nejvyšších italských mocenských tříd. Kdo jiný by ho mohl mít na svědomí než znamenitý levicově zaměřený režisér Elio Petri, jeden z největších společenskosociálních kritiků své doby, který ve svých filmech poměrně často, ne-li stále, poukazoval na korupci a elitářství mocných ve své zemi. Scénář je brilantní, příběh filmu je skutečně originální, asi nejvíc, jaký jsem doposud v daném žánru viděl. Doporučuji zhlédnout v orig. znění s aj nebo cz tit. Temperamentní italština, vyhrocené scény, neustále řvaní, nezapomenutelný Volontého výkon v roli vysokého policejního inspektora, který se místy chová a tváří jako fašistický diktátor. Tento vysoce efektní film (spadající do subžánru poliziotteschi '66-'81) si prostě nemůžete nechat ujít. Proměna Volontého charakteru a jeho na diváka téměř hypnotizujícího hraní jsou tu dva naprosto úchvatné faktory. On zde má mnoho tváří a mnoho povah, ze začátku velmi silný, mocný a arogantní muž, nakonec člověk, který se utápí ve své vlastní síle, cítí se vinný a má potřebu být i potrestaný. PS.: Kolik takových všemocných ambiciózních šéfů, přece jen rovnějších nad ostatními rovnými, najdeme jen u nás....? Volonté byl v každé své roli výtečný, tato je považována mnohými kritiky vůbec za jeho nejlepší. Já ho sleduji cca od roku '68 od filmu "Bandité v Miláně" (rovněž nádherný výkon), když přejdu spaghetti westerny z poloviny 60. let, tak silně doporučuji filmy "A ciascuno il suo" (rovněž Petri), "Ve znamení štíra", "Classe operaia va in paradiso, La" (rovněž Petri) nebo "Případ Mattei". Zvláštní dík patří i žhavé Florindě Bolkan, která si zde příliš nezahrála, tedy ehm., když nepočítám všechny ty retrospektivní záběry do minulosti, které postupně odkrývají její poněkud zhýralý životní styl a odpovídají na počáteční otázku proč..... (05.07.2010)

Skvěle vystavěný příběh, který má od začátku do konce hlavu a patu a ani na vteřinu nenechá diváka vydechnout. Gian Maria Volonté předvádí skvostný herecký výkon v roli úspěšného šéfa oddělení vražd, který má charisma, respek a velkou moc ovlivňovat osudy ostatních lidí a své moci si je patřičně vědom. Jeho dlouholetá pozice na vrcholu moci ho dohání až k chorobnému fanatismu. Síla moci je navíc téma, které je aktuální i v dnešní době. To vše navíc za doprovodu opět skvělé hudby Ennia Morriconeho. MFF KV. (09.07.2014)