Réžia:
Elio PetriKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Gian Maria Volonté, Florinda Bolkan, Arturo Dominici, Gianfranco Barra, Vincenzo Falanga, Salvo Randone, Massimo Foschi, Roberto Bonanni, Alfonso Giganti (viac)Obsahy(1)
Šéf římského detektivního oddělení vražd je mocný člověk. Ale to, co následovalo po oslavě jeho povýšení, nemohou zamaskovat ani ti nejmocnější. Nebo je snad realita jiná? Muž, kterému nikdo neřekne jinak než Inspektor a kterého vynikajícím způsobem ztvárnil Gian Maria Volonte, se hned po večírku odebral za svojí milenkou a zcela v poklidu a bez emocí jí prořízl hrdlo. Stejně klidně pak odešel. Byl totiž přesvědčený, že jeho nikdo nikdy nebude podezírat. Že on je ten, který stojí nad zákonem. A celý čin vlastně spáchal jen proto, aby mohl světu dokázat, kdo mu skutečně vládne. Dokonce na místě činu zanechal i stopy, přímo vedoucí k jeho osobě, s jistotou, že se mu nemůže nic stát a že vina padne na někoho jiného. A bohužel měl pravdu. Skrze vysoce ceněné italské drama se režisér Elio Petri stal v roce 1970 veřejným žalobcem proti korupci a elitářství mocných ve své zemi a jeho hlas se hlasitě rozezněl po celém světě. Krom Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, snímek nakonec obdržel také hned dvě ceny na festivalu v Cannes a dva Davidy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (86)
Jak už tu někdo napsal tak všichni v tomhle filmu přehrávají jak o život a chovají se afektovaně, ale kupodivu to docela funguje. Hlavní (anti) hrdina je pak výstavní slizoun. Jenom ten úplný konec už mi přišel tak těžce absurdní, že to celý tak trochu shazuje, ale zajímavej a netradiční počin to každopádně je o tom žádná.65% ()
Podivné? Ale kdeže... Bylo to ulítlé, režisér byl nejspíš pěkně zkouřenej a měl pořádnou pifku na italské papaláše. Velmi mě oslovil satirický a současně kritický pohled na státní úředníky opojené mocí, které už prakticky nic nemůže ohrozit, což v tomto snímku výborně personifikoval a ztvárnil Gian Maria Volonte. Když nejdřív začal sám sebe vyšetřovat a později se udávat, byl příliš vysoko, než aby mu to někdo věřil nebo ho nechal padnout. Nakonec to připomínalo výlet za hranice nejbizarnějšího absurdistánu.... ()
Kafkovská vize moci jako samoúčelného a sebeuspokojujícího opia odtrženého od svého účelu a nakonec už i bez jakéhokoliv logického smyslu. Film vslovuje závěr (věru, domnívám se pravdivý), že dnešní moc taková již opravdu je. Už netrestá excesy, které tento její charakter zrůdně zjevují, ale zcela se s nimi ztotožňuje a přijímá je za svoji vlastní normu. Moudré, hluboké, nádherné. ()
Zajímavý film z Italského prostředí, námět dobrý, mafiánské pozadí, politické a mocenské rouhání. Mnohdy mi vadily dlouhé scény, které byly poněkud nudné, ani snaha o detail mě příliš nenadchla. Nicméně oceňuji pojetí filmu jako celku, že jsou vidět veškeré neduhy společnosti a pokud máte trošku moc, zametete pod koberec i vraždu. ()
Italský film, který ve skutečně nepříjemném a depresivním světle ukazuje, co je to elitářství a jak je možné provést v podstatě cokoli a obejít se bez toho, že by byl člověk potrestán. Je celkem smutné, že snímek za chvíli bude padesátiletý, ale jeho podstata je nadále aktuální a nadále je možné jej vztáhnout na současný svět. ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (3)
- Jméno hlavního hrdiny ve filmy neuslyšíme. (ČSFD)
Reklama