Kozí roh
Kozijat rog
The Goat Horn
Réžia:
Metodi AndonovObsahy(1)
Bulharský baladický film ze sedmnáctého století vypráví příběh pastýře stáda koz Karaivana. Žil poklidným životem se svou mladou ženou a dcerkou do té doby, kdy do jeho domu vnikla skupina tureckých příslušníků vládnoucí kasty, ženu znásilnili a usmrtili. Karaivn odešel s malou Marií do hor připravovat pomstu. Děvčátko vychoval jako chlapce a v dospělém věku dceru nutil mstít matčinu pohanu a vraždu. Film byl uveden na XVIII. MFF v Karlových Varech 1972, kde získal Zvláštní cenu poroty. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (59)
V Bulharsku 17. storočia toho jeho obyvatelia veľa nenakecali. Pokiaľ mali potrebu sa pomstiť, vystačili si s citoslovciami v súboji. Pokiaľ sa zaľúbili, stačil veľavravný pohľad. Buďme radi, pretože ak by bol Andonov doslovný, jeho film by sa zmenil v melodrámu. Takto som mal radosť z toho, že som chápal a cítil, na čo postavy myslia a čo prežívajú. Ďaľším dôležitým faktorom kvality je nepredvídateľnosť filmu. Revenge subžáner má iný svoj klasický sujet, tu vyplývajú udalosti z vývoja postáv a nie zo scenáristického konštruktu. Či sa jedná o najlepší bulharský film netuším, podobné vyjadrenia ale majú hodnotu ocenení typu najkrajšia Bulharka. ()
Film z bulharských plání a lesov, ktorý aj mne trochu pripomenul Markétu Lazarovú. V oboch prípadoch ide o pomerne náročné sledovanie temného a drsného stredoveku v lyrickom spôsobe stvárnenia. Precízne tvorená atmosféra pomocou obrazu, titulnej hudby a pastiera so svojráznymi pokrikmi smerom k svojim ovciam, ma na začiatku veľmi upútala a aj cez pomalé tempo pomerne dokázala udržať pozornosť. Určite je tu silný príbeh o sirote-dievčati, ktoré po znásilnení svojej matky pastier vychováva ako chlapca a po rokoch sa postupne schyľuje k pomste a jednej opätovnej katastrofe. Ale celkovo asi film, ktorý mi raz úplne stačil. Podobný Bergmanov Prameň panny na mňa zapôsobil oveľa viac. (70%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
Bulharská poetická balada o pastýři, který po zavraždění svojí ženy vychovával dceru jako muže. Snaha převychovat dceru v muže, ale nemůže mít úspěch, aneb, jak praví stará pravda, příroda si cestu vždycky najde. Film vsází na minimum dialogů a absenci hudby, což v kominaci s černobílým obrazem dává filmu, což dodává celému snímku po obrazové stránce syrově naturalistické vzezření. Otázkou zůstává, jak mohla dívka nevědět takovou dobu, že není muž. Pokud ale ponechám toto hledisko stranou, je dívčino zjišťování vlastní identity docela zajímavě vykresleno. Měl jsem problém překousnout panovačné chování dívčina otce, přeci jen rodiče vlastním dětem neničí život tak jako on v závěru té svojí. Do jisté míry mi také vadily některé detaily, např. podřezávání kozy X dívka ječela. ()
Bizarní příběh a jeho umělecké ambice dýchají tak trochu vzdálenou atmosférou podobných filmů Františka Vláčila staršího. Ale pozor, nejde o žádnou filmovou mutaci Vláčila. Černobílá vizuální stránka filmu je brilantní, která umně kouzlí drsný kraj, kde se v těch dobách nežilo snadno. Herecké obsazení je také dobré. Žel právě ta pomsta, která rámovala celý film, je v jistých momentech poněkud bez hlubšího rozměru a smrskne se víceméně jen na pár dobře mířených ran. Je třeba poctivě přiznat, že to bylo pro mne trochu zklamáním. Ale budiž, na druhou stranu má dílo nezpochybnitelné filmové kvality, pro které stojí film určitě za to vidět. ()
Galéria (3)
Fotka © Sofia Film Studios
Zaujímavosti (5)
- Krásná holčička, která je svědkem znásilnění své matky, je šestiletá režisérova dcera Nevena. (Hombre8)
- Film byl natočen v krásném prostředí pohoří Rodopy v okolí Rilského monastýru. Kostýmy nejsou šité pro film, ale byly vypůjčeny od místních horalů a vesničanů, takže autenticita je dokonalá. I přes temnou a drsnou atmosféru filmu aktéři na natáčení vzpomínají jako na velmi lehké a zábavné. Film byl natočen za jeden měsíc za směšnou částku 156 000 bulharských levů. Přes den se natáčelo a v noci se pilo. Ráno pak režisér kontroloval, v jakém stavu členové štábu jsou a kdo byl příliš unaven, ten se musel vykoupat v ledové vodě tůně horského potoka. (Hombre8)
- Film byl v roce 1972 nominován na Oscara, ale díky administrativním nedostatkům se nakonec soutěže nezúčastnil. Rovněž byl silně bojkotován tureckou stranou, která všemožně bránila jeho promítání a organizovala protesty, zvláště v muslimských zemích. Turkům se dokonce podařilo zablokovat film na filmové soutěži v Cannes. Přesto jej nakonec koupilo do distribuce celkem 62 zemí. (Hombre8)
Súvisiace novinky
Letní filmový maraton Vsetín
Letní filmový maraton 2011 (kino Vatra, 10. – 12. 6. 2011) bude největší souvislou přehlídkou bulharského filmu v České republice. Program nabídne 11 bulharských snímků. Hlavní téma BULHARSKÝ FILM… (viac)
Pozor, komentář s vysokým obsahem spoilerů! Byť je Kozí roh považován za nejlepší bulharský film všech dob, rozhodně se nejedná o nějaký převratný či originální snímek. Spíše jde o řemeslně dobře převyprávěný historický příběh, vsázející na syrovou dobovou atmosféru a bezprostřední kontakt s životem lidí uprostřed divoké bulharské přírody. Děj, odehrávající se někdy v 17. století během bulharské okupace Osmanskými Turky, si v ničem nezadá s klasickými antickými tragédiemi. Pastýř koz Karaivan žije se svou ženou a dcerou v bulharských horách. Když se ale jednoho dne vydá jako obvykle s kozami na pastvu, vloupá se do jeho domu skupina Turků a před očima jeho dcery Marie znásilní a zabije jeho ženu. Karaivan je touto událostí natolik zasažen, že i s tělem zavražděné manželky zapálí svůj dům a v náručí odnese omámenou dceru do horské chaty. Protože nechce, aby se podobná situace ještě někdy opakovala, vychovává Marii jako chlapce, učí ji zacházet se zbraněmi a snaží se v ní potlačit jakékoliv emoce nebo projevy ženskosti. Když už je Marie dostatečně stará,vydává se společně se svým otcem pomstít vrahům své matky. Jako vražednou zbraň a zároveň krvavou navštívenku přitom používají kozí roh. I když se ale otec snaží v Marii všemožně potláčet její ženskost, nedokáže jí zabránit, aby se zamilovala do zdejšího mládence. Ten při hrátkách v potoku objeví její skutečnou ženskou totožnost a společně s tím jakoby v ní probudil i její pravou dívčí identitu. Prožívají spolu milostný románek, Marie se v jeho přítomnosti odhodlá nosit ženské šaty a chodit do společnosti, a postupně si také uvědomuje špatnost vraždění, ke kterému ji otec neustále tlačí. Aby uspokojila požadavky svého otce, donutí se i přes svůj odpor k další vraždě. Ani ta ji ale nochrání před otcovým hněvem. Když se ten totiž dozvěděl o jejím poměru, zavraždil jejího milého a u jeho těla jí nechal známý vzkaz - kozí roh. Zoufalá dívka propadne šílenství z žalu, zapálí dům a pokusí se ukončit svůj život v plamenech. Jejímu otci se ji sice podaří z hořících trosek vynést, ale její život už zachránit nedokáže. Film končí vpodstatě stejně jako začal - otec nese v náručí svou dceru, ale milosrdný spánek tentokrát nahradila studená smrt. Režisér Metodi Andonov se nesnažil ze svého filmu udělat nějakou artovou záležitost, ale naopak se ho pokusil natočit co nejpřístupnější divákům. I když děj samotný je vpodstatě velmi jednoduchý, nespokojil se Andonov pouze se statickou kamerou a klasickým stvárněním, ale vše je naopak co nejdynamičtější. Kamera prolétává společně s hridiny jedoucími na koních lesem a její časté umístnění "ve středu dění" (v jedné scéně se například ocitne uprostřed plamenů) vtrhává diváka přímo mezi hrdiny na filmové plátno. Zjevná je také režisérova snaha vyvarovat se za každou cenu dialogům a jakýmkoliv verbálním projevům všech herců. Příkladem za všechny může být scéna, kdy chlapec přijíždí Karaivanovi sdělit neštěstí, které se stalo jeho ženě, ale namísto přímého dialogu sledujeme pouze chlapce vcházet do Karaivanovy chaty, kde už za režiséra dokresluje děj divákova fantazie. () (menej) (viac)