James Bond: Diamanty sú večné

007__č.7__Divná bondovka se slabým scenářem a režijně celkem nezvládnutá, ovšem s intetresantními postavami (styloví zabijáci Wint a Kidd) Některé momenty zajímavé (Bond v rakvi, honička s lunochodem, aut. honička v Las Vegas), ale bohužel celkem nezáživný příběh. A propos Bond - nikdy bych nevěřil, že je možné za čtyři roky tak zestárnout. Sean se nám trochu zakulatil, už nepřipomínal toho sexy atleta, jako v začátcích, ale spíše takového strécu ve středním věku. (02.10.2005)

Connery jako James Bond končí a jeho Diamanty, které jsou věčné, plní přání důstojného odchodu. Již popáte svádí 007 boj s proradným Ernestem Blofeldem a tentokrát se náš tajný agent podívá do Holandska, následně bude zavřený v rakvi a nakonec vyhodí do vzduchu ropnou věž. Diamanty jsou věčné je dobrá Bondovka se vším všudy. Connery na konci své kariéry 007 nám předvedl Agenta v celé své kráse. (78 procent) (19.11.2012)

Hodně lidí tuhle bondovku považuje za jednu z Conneryho nejlepších, ale abych se přiznal, nevím proč. Příběh se mi zdál trošku roztahaný, hudba nic moc, nepříliš přitažlivá Bond-Girl (alespoň pro mě) a kdesi cosi.... Nicméně Diamanty přinášejí velkou konfrontaci s Bondovým Moriartym Blofeldem, jeho roztomilou bílou kočičkou a dvěma asi nejodpornějšími záporáky, kteří se v celé sérii kdy objevili. Něco na tom bude, Diamanty Jsou Věčné... (24.01.2003)

Diamanty jsou jako poslední Conneryho oficiální bondovka nakonec překvapivě osvěžující a rozhodně důstojnější než ty mooreovky, které jsem viděl. Škoda ohraného záporáka a zbytečně překombinovaného a nepřehledného příběhu. Connery si to každopádně užívá a díky kouzelné dvojici homousexuálních zabijáků Winta a Kidda si tuhle bondovku budu pamatovat jako nijak zvlášť objevný, ale zábavný a svižný filmový zážitek. 70 % (08.03.2014)

Zatím ta nejmimóznější bondovka, kterou jsem viděl. Connery působí neživým, otráveným dojmem a ani jeho hlášky už nejsou tak břitké jako v předchozích dílech. Tady navíc nepůsobí jako hlavní postava a celým dějem proplouvá pouze díky koňské dávce štěstí a naprosté neschopnosti padouchů ("odstranění" v podobě pohození hrdiny do velké trubky s tím, že ho náhodou stavební dělníci pohřbí zaživa je nápad jak z Casina Royale z roku 1967). V této diamantové anabázi je vidět naprostá laxnost tvůrců, kteří zkrátka slepili dohromady několik akčních momentů a vůbec se netrápili s věrohodností postav nebo jakoukoli logikou příběhu a situací. V hlavě mi tak utkvěla pouze tradičně skvělá úvodní píseň a duo vysmátých homosexuálních zabijáků - nepřipomínal vám jeden z nich Ondřeje Hejmu? (25.12.2011)