Najdlhší deň

Neunavující tříhodinový pobyt před mistrovskou freskou, která je současně historickým líčením i oslavou hrdinství. Hrdinové – od velitelů po bezejmenné vojáky a odbojáře – jsou představeni v dokonale výstižné psychologické zkratce. Epizody, které nechají diváka pohlédnout do těch tváří, se citlivě spojují s celkovým vyprávěním, a to tak působí celistvě a nerozbojně. A v neposlední řadě také důkaz, že pathos a humor si ve svých nejčistších formách neprotiřečí. (09.02.2013)

6.6.1944. Troufám si rozhodně tvrdit (doufat :-), že není na světě moc „dříve narozených“, kterým by toto datum alespoň něco málo neříkalo. Snímek Nejdelší den přináší velmi věrnou rekonstrukci událostí právě tohoto dne, tj. dne, kdy se spojenci vylodili ve Francii (Normandii) a obrátili tím nadobro kormidlo dějin (2. sv. války) na stranu spojenců. Příběh vyprávěný z perspektivy obou znepřátelených stran a hvězdné herecké obsazení, to jsou hlavní devíza (resp.lákadla) tohoto snímku. Popravdě přiznávám, mám s tímto snímkem pouze jeden (za to zásadní problém) spojený právě s tím hvězdným obsazením. Je to právě ono, které mi paradoxně bránilo si jej nerušeně užít a vždy mě v určitých scénách (příklad za všechny: voják při vylodění ztrácí svou zbraň, nechce se mu (pod neustálou palbou) zpět pro ni a R. Mitchum resp. generál Norman Cota s doutníkem v ústech pronáší do kamery „je skoro jisté, že ji dneš budeš potřebovat hochu“…). Podobné je to i v případě (cíleně?) přehrávajícího J. Waynea, S. Conneryho apod... ANO, chápu, co tím tvůrci chtěli (nám divákům) sdělit (ukázat (vypíchnout) typické vlastnosti jednotlivých národů, přes hrdost, jistý sklon k patetismu, vlastenectví…) ale troufám si jednoznačně tvrdit, že o poznání více bych si jej užíval v případě „bezejmennosti“, kdy by to dotyčné nesvádělo k hrdinským pózám, kdy je navíc divák má přiřazeny do určitých „škatulek“ (charakterových rolí) a tudíž to několikrát vypadá jako (ne)chtěná (sebe)parodie. Teď nemám na mysli Bourvila, ten skutečně pobavil :-) Na druhou stranu chápu, že „u toho“ chtěli dotyční být, stejně jako mám pochopení pro samotné režiséry. Odmítněte takovým personám, když vám přislíbí účast. I přes výše zmíněné výtky (mi) nezbývá než souhlasit s přirovnáním resp. závěrečným konstatováním uživ. DaViD´82 už pouze za takovou „maličkost“, kdy je skutečně příjemným zjištěním, že tu neochvějně nevládne jeden jazyk (ryzí angličtina), ale všichni (frantíci, náckové, britové, amíci, irové, skoti..) mluví „jak jim zobák narost“. Stejné slova chvály a uznání mám i pro samotné válečné scény, kdy se „mluví pouze obrazem“. Takové vylodění na Omaha beach je bez jakýchkoliv výhrad a takhle bych mohl pokračovat celý (nejdelší) den…..takže musím nakonec konstatovat, že pro ty místní veskrze pozitivní ohlasy mám pochopení. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i přidanou hodnotu snímku v podobě samotné historické důležitosti 80% (15.10.2012)

Film vznikl počátkem 60. let a představuje v tom dobrém i zlém zrcadlo válečného žánru v americké kinematografii 50. let a vlastně i tvoří pro danou dekádu jeho pomyslný vrchol. Je maximálně ambiciózní, má velký rozpočet a dokáže vytvořit velkolepou podívanou plnou válečné techniky tisíců komparzistů i velkých filmových hvězd své éry. Rozumím vysokým, ba nejvyšším, hodnocením mnoha uživatelů, pro mě ale nikdy nepředstavoval citovou záležitost. Vadilo mi na něm a stále vadí používání humorných momentů, které mají spojeneckým vojákům a důstojníkům získat dodatečné sympatie a bavit publikum. Dobře to vystihl ve svém komentáři uživatel wosho. Je paradoxní, že z filmového hlediska vychází lépe německá strana, protože je zobrazená střízlivěji, bez humorného nadhledu. Ve filmu, který se na jednu stranu snaží o realistické zobrazení grandiozní bitvy, se objevují na straně spojenců dnes bychom řekli "cool" scény, které narušují strukturu filmu a pokouší se o jiný žánr. Ve vypjaté situaci vám tam napochoduje sbor jeptišek a v tu ránu jakobych dostal cepínem ránu mezi oči, v dramatické chvíli vylodění se kamera baví buldokem, který věrně stojí po boku svého důstojníka a nezúčastněně sleduje bitevní vřavu kolem sebe. Můžete se pobavit nešikovností a nepraktičností polního kněze atd. atd. Neupírám snímku několik opravdu vymazlených válečných scén, jako je střetnutí o ouisterhamské kasino nebo souboje o pobřežní pevnůstky či parašutistu uvízlého na kostelní věži, ale film jako celek u mě ani zdaleka na nejvyšší mety nedosáhne. Celkový dojem: 65 %. (12.08.2012)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Pocta dni D invaze v Normandii v americkém velkofilmu z roku 1962 s plejádou hereckých hvězd. Všude spousta skvělé herecké práce i vojenské akce, nicméně Spielbergův film s podobným námětem Zachraňte vojína Ryana byl o hodně drsnější a o fous lepší. Půjdu proti proudu, když řeknu, že mi kolorovaná verze vyhovuje? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nqFn_pM5QxU (15.02.2010)

Po všech stránkách filmařská fantazie. Tímhle filmem se postavil pomníček všem těm, kteří jatka v Normandii nepřežili. Moc krásně se dívá na hereckou elitu, která si zahrála v tomto válečným eposu. Nejvíce si však cením faktu, že ač výsledek invaze v Normandii znám, stejně jsem držel palce spojencům, aby jim všechno klaplo. Povedené rekonstrukci Dne - D přidává užasná práce kameramana. Událost druhé světové války na kterou se nezapomíná ve filmu, který jí nejlépe připomíná. (18.12.2007)