Najdlhší deň

Možno najlepší film o Dni "D", jediná chyba, že nebol vo farbe, hoci už mohol byť. Inak herecky zvládnuté na jednotku, Nemci naháňali tými ksichtami a pokrikmi fašistickú hrôzu, Anglosasi ako slušní osloboditelia a Francúzi silní milovníci vína. Prepísknutá dĺžka a niektoré evidentne umelé scény s hercom v štúdiu a za ním hrané scény na plátne, to sa dá vzhľadom na rok výroby tolerovať. (07.09.2021)

Paráda vidět takovýto snímek. Film, se kterým si spousta lidí muselo opravdu vyhrát. Všechno co vidíte je opravdu skutečné a ne jen nějaká počítačová animace. A i když je tam několik málo více či méně absurdních scén a sem tam je vidět, že se jedná pouze o triky a né o skutečnost, tak to vidím jako nejrealističtější válečný film co jsem zatím viděl. Možná mi tam trošku chybělo napětí a nějaký hlavní hrdina, ale ty efekty a příběh... Nelze hodnotit jinak. Ten film si to opravdu zaslouží. (27.11.2009)

6.6.1944. Troufám si rozhodně tvrdit (doufat :-), že není na světě moc „dříve narozených“, kterým by toto datum alespoň něco málo neříkalo. Snímek Nejdelší den přináší velmi věrnou rekonstrukci událostí právě tohoto dne, tj. dne, kdy se spojenci vylodili ve Francii (Normandii) a obrátili tím nadobro kormidlo dějin (2. sv. války) na stranu spojenců. Příběh vyprávěný z perspektivy obou znepřátelených stran a hvězdné herecké obsazení, to jsou hlavní devíza (resp.lákadla) tohoto snímku. Popravdě přiznávám, mám s tímto snímkem pouze jeden (za to zásadní problém) spojený právě s tím hvězdným obsazením. Je to právě ono, které mi paradoxně bránilo si jej nerušeně užít a vždy mě v určitých scénách (příklad za všechny: voják při vylodění ztrácí svou zbraň, nechce se mu (pod neustálou palbou) zpět pro ni a R. Mitchum resp. generál Norman Cota s doutníkem v ústech pronáší do kamery „je skoro jisté, že ji dneš budeš potřebovat hochu“…). Podobné je to i v případě (cíleně?) přehrávajícího J. Waynea, S. Conneryho apod... ANO, chápu, co tím tvůrci chtěli (nám divákům) sdělit (ukázat (vypíchnout) typické vlastnosti jednotlivých národů, přes hrdost, jistý sklon k patetismu, vlastenectví…) ale troufám si jednoznačně tvrdit, že o poznání více bych si jej užíval v případě „bezejmennosti“, kdy by to dotyčné nesvádělo k hrdinským pózám, kdy je navíc divák má přiřazeny do určitých „škatulek“ (charakterových rolí) a tudíž to několikrát vypadá jako (ne)chtěná (sebe)parodie. Teď nemám na mysli Bourvila, ten skutečně pobavil :-) Na druhou stranu chápu, že „u toho“ chtěli dotyční být, stejně jako mám pochopení pro samotné režiséry. Odmítněte takovým personám, když vám přislíbí účast. I přes výše zmíněné výtky (mi) nezbývá než souhlasit s přirovnáním resp. závěrečným konstatováním uživ. DaViD´82 už pouze za takovou „maličkost“, kdy je skutečně příjemným zjištěním, že tu neochvějně nevládne jeden jazyk (ryzí angličtina), ale všichni (frantíci, náckové, britové, amíci, irové, skoti..) mluví „jak jim zobák narost“. Stejné slova chvály a uznání mám i pro samotné válečné scény, kdy se „mluví pouze obrazem“. Takové vylodění na Omaha beach je bez jakýchkoliv výhrad a takhle bych mohl pokračovat celý (nejdelší) den…..takže musím nakonec konstatovat, že pro ty místní veskrze pozitivní ohlasy mám pochopení. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i přidanou hodnotu snímku v podobě samotné historické důležitosti 80% (15.10.2012)

Na svou dobu velmi slušně odvedená práce, která již patří k válečným klasikám. Historicky věrné, vlastenecké ale nepatetické a obstojně zahrané. Kromě toho souhlasím s woodym, že útok na ouisterhamské kasino s dělem uvnitř je jednou z nejlépe natočených válečných scén vůbec. Dovoluji si však opravit Geminiho: největší vojenská akce to nebyla, tou asi navždy (doufejme) zůstane Stalingrad. Update 15.2.2010: Tak jsem se včera s chutí podíval znovu a musim říct, že ten film prostě má svoje kouzlo. Takový Ryan je sice mnohem naturalističtější, člověk se ale nemůže ubránit pocitu, že je to jen na efekt. Co je stále překvapivé je celkové ladění filmu, který zdaleka neni tak patetický a na city působící, jako je tomu čím dál víc dnes. Tehdy byla válka ještě v živé paměti a lidi si pamatovali, že sentiment a hrdinné repliky si můžou dovolit v klidu po bitvě, ale ne během střílení. (11.08.2007)

První půlhodinka byla trochu nudná, ale pak se to rozjelo. Stejně jako u Bitvy o Británii mě zklamal velký počet herců, z nichž někteří se objevili jenom na moment (Henry Fonda, Robert Ryan a Richard Burton, na které jsem se těšil), ale aspoň tu byli tahouni John Wayne mezi výsadkáři a Robert Mitchum na pláži. Docela mě překvapilo, že v americkým filmu tý doby němci mluvili německy a francouzi francouzsky (v dabingu ale bohužel česky), a že je hráli příslušníci rodných zemí. Ve kterém filmu se podaří vidět Johna Waynea, Seana Conneryho a Bourvila, z toho dva poslední v jedné scéně? Film jsem viděl jen v TV v kolorované verzi, ale s tímhle si dali opravdu záležet, narozdíl od filmu V pravé poledne, to se mi barevný nelíbilo. (15.02.2010)