Najdlhší deň

Pro mě je Nejdelší den jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. Na to, že se jedná o snímek z roku 1962, je i v dnešním digitálním světě vizuálně úžasný. Viděl jsem ho už několikrát, ale až teď jsem se dokopal ke komentáři. Shodou okolností jsem byl před pár dny v Normandii, je to krásné místo, kde historie sálá na kažném rohu. Pak, když jsem viděl tento film, říkal jsem si: tam jsem byl, a tam taky. Nejdelší den se totiž nátáčel na autentických místech skutečného vylodění. Třeba kostel v Ste. Mere Eglise, nebo pozorovatelna baterie Longues mezi Omahou a Goldem, kde major Pluskat uvidí invazní flotilu, ale spousta dalších. Tak to jen ohledně místa, teď ale k filmu. Děj se odehrává jak už je naznačeno, v den před invazí a v samotný D-Day. Ve třech hodinách nám tvurci naservírovali vše podstatné, co se událo v tento den. Možná jen chybí výsádek u baterie Merville, jinak je to ale radost pohledět na všechny ty dlouhé záběry, jako vylodění na Goldu z ptačí perspektivy, záběry na jeden zátah v bitvě o Casino v Ouistrehamu, bitva na pláži Omaha a mnohé další. Krom toho všeho vše umocňuje celá řada filmových hvězd, protože v tomto velkém konceptu se jich sešlo až neuvěřitelně mnoho. To vše dělá z Nejdelšího dne opravdový unikát válečné kinematografie, který je a bude nesmrtelný. 100%. (15.06.2012)

Velmi kvalitní film z 2.světové války, ve kterém si snad zahrály všechny mužské hvězdy Hollywoodu. Není se co divit. Nejstrašnější válka v dějinách lidstva nemůže jedním filmem vypovědět všechny hrůzy, utrpení a strádání jaké zažilo obyvatelstvo v celé Evropě. Jsem si jista, že příběhů z války je tolik, že schopní režiséři mohou ještě dlouhá léta čerpat náměty na další kvalitní filmy. Nesmíme zapomenout, ale nesmíme již nikdy nic tak příšerného připustit jako byla druhá světová válka. (07.01.2008)

Presne ten typ vojnového veľkofilmu, aký nepotrebujem. Remeselne dobre zvládnutá, pre diváka čo najpríťažlivejšia a najnenáročnejšia kapitola z dejín, stránka za stránkou, komplikovanejšie či menej jasné pasáže vypustené, širší kontext rozhodnutí prehliadaný. Nič extra proti, ale inak zaslúžene zastaralá záležitosť. [50%] (22.06.2009)

Tento starší kousek se ve třech hodinách zabývá většinou dění kolem invaze v den D – osobnostmi, instruktážemi, propojením s odbojem, akcemi kluzáků na mostech, pargány, vyloděním na plážích, diverzními akcemi a samozřejmě pohledy do německého tábora. Výborná technika, masovost, přesnost a podobnost osobností. Ostatní ale dnes působí obzvlášť komicky. Ať už to jsou dialogy, bojové scény (scéna s Ruperty) a němečtí vojáci vypadají, že neumí do pěti napočítat a ženská jednoho prakticky zvládne holýma rukama. Úplně nejvíc mě dojalo vzájemné míjení těch dvou znepřátelených jednotek kolem zídky. Některé věci si prostě mohli odpustit. John Wayne, Henry Fonda, Paul Anka, Sean Connery? Nezájem. Kvůli první půlce filmu bych to přirovnal k sovětským propagandistickým flákům jako Sokolovo. Tady to aspoň není politické. Ale druhá půlka je o hodně lepší, jako bych sledoval úplně jiný film. Jsem v rozpacích. (28.08.2011)

6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. (07.02.2008)