James Bond: Žiješ len dvakrát

Já prostě nechápu, jak mohli zločinci uvěřit, že je Bond mrtvý. Toho prostě nejde zabít. Kdybych měl atomovku a on v ruce jen kartáček na zuby, tak bych si radši sám sobě zakroutil krkem, protože nastalý výbuch by zabil mě, půlku planety ale Bonda prostě ne:-) Ale teď už k samotnému filmu... Žiješ jenom dvakrát je další diamant do Conneryho bondovské sbírky, který jsem jako malý vysloveně hltal. Díky závěrečné bitce ninjů se jednalo asi o moji nejoblíbenější bondovku vůbec. Dnes mi třeba Thunderball přijde trošičku lepší, ale to nemění nic na tom, že má tahle bondovka hned několik es v rukávu. Ať už se jedná o akční scény (Bitka v kancelářích Osato, honička vrtulníků a zmiňovaná megabitva ninjů), krásné Japonské Bond girls, příjemnou hudbu, dobře provedené vesmírné scény a Ernsta Stavro Blofelda, který konečně po dlouhém čekání odhalí svůj ksichtík, ale hned bych se nelekal odstrašující vizáže, protože přece člověk, který má rád kočičky, nemůže být zlý. Sice by páté bondovce prospěl možná o trošičku větší tah na branku a menší počet nelogičností (Kde jsou průmyslové kamery, které sledují vrtulník či vesmírné lodě? Nebo proč se kryt kráterů vlní při pokládání nálože, když je kovový?), ale i tak mu dávám plné hodnocení, protože tuhle bondovku jsem jako dítě opravdu miloval a miluju jí dodnes, i když upřímně by to bylo asi jen za 4*. (21.09.2008)

Akční bondovka jak má být. Opět máma tu čest vidět nejlepší bondovský charakter Seana Conneryho, kterému nesmírně sluší rvačky (v mini-helikoptéře je poněkud směšný). Ale co se týče kaskadérských kousků, různých šílených vynálezů od Q a podlých záporáků, v Žiješ jenom dvakrát to není to pravé ořechové. (19.10.2005)

James Bond má s pomocou japonskej tajnej služby zabrániť zločincovi Blofeldovi vo vyvolaní konfliktu medzi Američanmi a Rusmi pri dobývaní kozmu. Bond (Sean Connery) opäť vo forme, ale tématika kozmu zrovna u bondoviek zvládnutá veľmi dobre nebola. Trebárs štart rakety s posádkou vnútri krátera a hlavné darebák prežil - aj keď niektoré triky sú na patričnej úrovni, videl som už lepšie diely, ale toto je aj tak ešte nadpriemer. Neviem čím to je, že s Connerym boli tie nápady na bondovky lepšie, než trebárs s Rogerom Moorom. (06.02.2015)

Pátá bondovka patří k pětici mých nejoblíbenějších a nejlepších bondovek. Tak trochu sci-fi úlet (vždycky mě baví, jak technika Spectre mílovými kroky předběhla všechno ostatní a dokázala kamerou sledovat raketu v kosmu z bočního záběru!!!! - to je tak milý nelogický omyl, až je naprosto odpustitelný), naivní jako většina bondovek, ale mnohem akčnější než ta předchozí. Nevím proč, ale scény, kdy nějaký padouch má obrovské mega centrum, kde nesmyslně pobíhá spousta poskoků a hlas z amplionu jim co dvě vteřiny říká, co mají dělat (a další hlas to pak po něm ještě opakuje), se mi vždycky strašně líbily. Bond tady sice přišel o svůj hláškovací humor, ale je to prostě pořád starý dobrý Bond, který postupem času sice nabírá na humornosti/směšnosti, ale to ho dělá ještě zajímavějším. (24.08.2010)

From Japan with Love, aneb třetí stranou způsobené tření mezi CCCP a USA opět mírní 007 z UK.. Connery působí poněkud nezúčastněně až suše, u bondovsky stereotypního dobývání velínu (opakované záběry, zmatený střih, neutuchající střelba) jsem se nudil víc, než bílá číča v náruči Austina Po…, pardon Blofelda a Gilbertovy režisérské postupy ohlodal zub času až na kost, nicméně najdou se i nezanedbatelné klady. Země vycházejícího slunce, fyzický souboj se sofa, Dr.No Theme doprovázená bitva mezi čtyřmi těžce ozbrojenými helikoptérami a vrtulníkem z modelářského kroužku pana Q (neměl jsem o Sazinka Jamese strach, snad jedině aby mu vítr neodfoukl tupé) a především valící se láva a vůně sakurového květu u songu Nancy Sinatra - spolu s Adele a babčou Tinou asi to nejlepší, co nás u filmů o kanystru na martini může potkat. Nezbývá, než dodat, že přeměna agenta Jejího veličenstva na Japonce byla na úrovni Trávníčka v Jamambě.. (09.12.2013)