James Bond: Žiješ len dvakrát

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)

You Only Live Twice je z Conneryho bondovského portfolia asi nejslabší kousek. Je to sice pořád skvělý špionážní film, ale v porovnání s předchůdci a následovníkem pokulhává. Zatímco ostatní conneryovky jsou vyváženým mixem akce a příběhu, zde jsou děj a místy bohužel i jeho vyváženost upozaděny ve prospěch akce. A co mi nesedlo hlavně je to, že ač jsou všechny starší bondovky mírně přitažené za vlasy, zde se jakýkoliv náznak věrohodnosti rozpouští hned v úvodu. Už jen fakt že Bond se stane špičkovým ninjou zkrátka není úplně z kategorie lehce akceptovatelných. Ale film má i výrazné klady. Vyzdvihnul bych například stavby, protože základna umístěná v sopce je po estetické stránce naprosto geniální, možná nejlepší z celé série. Úžasná je i kamera, díky které si divák může vychutnat japonské scenérie a úplně špatně natočené a sestříhané nejsou ani souboje a honičky. (28.04.2010)

Tento diel je ešte o niečo výnimočnejší ako ostatné Connerovky, pretože Bond je tu špeciálne nesmrteľný a jeho protivníci špeciálne neschopní. Na túto neschopnosť je upozorňované v každom druhom zábere, až sa človeku zdá, že sleduje regulérnu (nie iba akože, ako inokedy) paródiu na špionážne filmy. Sú pred Jamesom traja zabijáci? Stačí každého raz udrieť, potom sa otočiť a to isté spraviť ďalším piatim. Neverím, že vrtulníková prestrelka bola myslená aspoň sčasti vážne a že Gilbert celý bondovský vesmír takýmto spôsobom nezhadzuje. Ale asi ešte nie som celkom in, keďže so starými Bondami v podstate len začínam, nevidel som každú časť 5x a nedocvaklo mi zatiaľ to ukryté čaro jeho "znesiteľnej ľahkosti bytia". Navyše bond girls nič moc, oproti predchádzajúcemu dielu, alebo Pozdravov z Ruska je to z tohto hľadiska dosť slabota. (09.02.2015)

Upřímně - tohle mi sedlo líp než Goldfinger a je to první ne-craigovská bondovka, u které jsem chvíli uvažoval o maximálním hodnocení. Vyvážený poměr akce, napětí i humoru, který nesklouzává k samoúčelnému zlehčování, několik scén včetně Bondova výcviku v samuraje bych se nebál označit za vynikající. Především vesmírné scény ovšem až příliš upozorňují na stáří snímku a tempo taky není úplně stoprocentní. Přesto, ze starých bondovek, které jsem měl tu čest vidět, je Žiješ jenom dvakrát nejlepší a je esencí všeho dobrého, díky čemu si agent 007 v Conneryho podání vydobyl slávu, kterou si už nějakých padesát let stále sebevědomě udržuje. 85 % (09.02.2014)

From Japan with Love, aneb třetí stranou způsobené tření mezi CCCP a USA opět mírní 007 z UK.. Connery působí poněkud nezúčastněně až suše, u bondovsky stereotypního dobývání velínu (opakované záběry, zmatený střih, neutuchající střelba) jsem se nudil víc, než bílá číča v náruči Austina Po…, pardon Blofelda a Gilbertovy režisérské postupy ohlodal zub času až na kost, nicméně najdou se i nezanedbatelné klady. Země vycházejícího slunce, fyzický souboj se sofa, Dr.No Theme doprovázená bitva mezi čtyřmi těžce ozbrojenými helikoptérami a vrtulníkem z modelářského kroužku pana Q (neměl jsem o Sazinka Jamese strach, snad jedině aby mu vítr neodfoukl tupé) a především valící se láva a vůně sakurového květu u songu Nancy Sinatra - spolu s Adele a babčou Tinou asi to nejlepší, co nás u filmů o kanystru na martini může potkat. Nezbývá, než dodat, že přeměna agenta Jejího veličenstva na Japonce byla na úrovni Trávníčka v Jamambě.. (09.12.2013)