James Bond: Žiješ len dvakrát

Je velice potěšující vidět v titulcích jméno Roalda Dahla (doporučuji Příběhy nečekaných konců), již méně pak následné zjištění, že scénář patří k těm největším slabinám pátého Bonda. Ačkoliv začíná Bondovou smrtí, ačkoliv James tentokrát objevuje japonskou kulturu, techniku a dívky… chybí mu jedna podstatná složka – humor. Když nebudu počítat ten pravděpodobně (pravděpodobně!) nezamýšlený: „zešikmíme oči“ (a vzpomeneme na Team America) plus většina scén z vesmíru. Ze střetu známého sexisty s (navenek) cudnými Japonci šlo jistě vytěžit více humorných situací, více suchých hlášek. Akční scény zde na rozdíl od humoru jsou, není jich málo a některé z nich dokonce ani po těch letech nevyvolávají smích. Pěkné je využití vrtulníku při snímání bitky na střeše, pěkné jsou rovněž dvě bitky tělo na tělo, zvlášť ta první, hojně využívající kusy nábytku. Connery nehraje s takovým nadhledem jako v předchozím Thunderballu či (po Lazenbyho intermezzu) následujících Diamantech, stále však, i tváří tvář šikmým očím šéfa japonské tajné služby, zůstává nejcharismatičtějším představitelem agenta Jejího veličenstva. 60% Zajímavé komentáře: woody, Marigold, PALINO, ]V[()Rt (20.06.2008)

Pokud „Thunderball“ byl podvodní Bond tak „You only live twice“ je zaručeně Japonský Bond. Hned v úvodní scéně 007 umírá, aby se mohl zrodit znovu a pokračovat v pátrání po Ernstu Blofeldovi (tentokrát mu poprvé vidíme do obličeje), který má tentokrát velmi promyšlený plán. Plán týkající se poštvat dvě supervelmoci proti sobě. Sean Connery jako James Bond cestuje až do Japonska, aby se z něj stal japonec a spolu s armádou Nindžů se pokusí svému úhlavnímu nepříteli zničit plány. Žiješ jenom dvakrát opět předvedla slušnou Bondovku ke konci Conneryho účasti. Jen Bond žije věčně a tentokrát i dvakrát. (75 procent) (05.11.2012)

Pátá bondovka patří k pětici mých nejoblíbenějších a nejlepších bondovek. Tak trochu sci-fi úlet (vždycky mě baví, jak technika Spectre mílovými kroky předběhla všechno ostatní a dokázala kamerou sledovat raketu v kosmu z bočního záběru!!!! - to je tak milý nelogický omyl, až je naprosto odpustitelný), naivní jako většina bondovek, ale mnohem akčnější než ta předchozí. Nevím proč, ale scény, kdy nějaký padouch má obrovské mega centrum, kde nesmyslně pobíhá spousta poskoků a hlas z amplionu jim co dvě vteřiny říká, co mají dělat (a další hlas to pak po něm ještě opakuje), se mi vždycky strašně líbily. Bond tady sice přišel o svůj hláškovací humor, ale je to prostě pořád starý dobrý Bond, který postupem času sice nabírá na humornosti/směšnosti, ale to ho dělá ještě zajímavějším. (24.08.2010)

Akční bondovka jak má být. Opět máma tu čest vidět nejlepší bondovský charakter Seana Conneryho, kterému nesmírně sluší rvačky (v mini-helikoptéře je poněkud směšný). Ale co se týče kaskadérských kousků, různých šílených vynálezů od Q a podlých záporáků, v Žiješ jenom dvakrát to není to pravé ořechové. (19.10.2005)

Vedle totální nadsázky, která se v tomhle Bondovi projevuje v poněkud naivním scénáři a samotné stylizaci a vedle první asijské Bond-girl, je tenhle díl výjimečný především v použití hudby. Oproti předchozím, hudebně poněkud strohým Bondovkám, jí tu je podstatně více a při dokreslování děje hraje daleko větší úlohu. Né, že by John Barry ve svých ostatních neměl zajímavé nápady, ale tohle je bezkonkurenčně jeho nejlepší Bondovka a po hudební stránce skutečně asi nejpovedenější ze všech. (02.01.2007)