Black Books

Knihkupectví, které asi moc nevynáší, ale především diváka potěší. Dylan Moran je výborný komik. Ještě jsem neviděl všechny epizody, tak nebudu moc básnit až je zhlédnu ještě něco napíšu. Hlavně si asi nepouštět český dabing, protože je to dost síla. Povedené a všechny série vtipné jak nejvíce můžou. / Viděné epizody z 1-3 série *18.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 9/10 ) (23.04.2010)

Britcom z rodu Červeného trpaslíka, kterému obšem chybí takový ten opravdu chytrý humor. Místo toho spoléhá na absurdní dialogy a místy až pitvoření - to ale stále srovnávám s tou nejlepší britskou konkurencí. Jinak je Black Books uspokojivě vtipný a kvalitní seriál. Jenom to nadšení se v mém případě zatím nějak nedostavilo. (06.10.2006)

(Viděny kompletní 3 série) „Okamžitě sem musíte někoho poslat. Dobře, ale ještě dnes. No dobře, tak zítra. Ale hned ráno. Dobrá, po obědě. Ale hned po obědě. V šest hodin, skvěle.“ Black Books je v mnoha ohledech takřka dokonalým prototypem britského komediálního seriálu. Jistě, sem tam se objeví lehká kolísavost kvality humoru, Bernard je na mého oblíbence "Gandalfa" někdy až přespříliš krutý (ok, možná jenom můj osobní problém), postava Simona Pegga mohla dostat více prostoru (jeho šílence Evana jsem si okamžitě zamiloval) a vůbec 18 dílů je pro fanouška seriálu zoufale málo, ale žádná z těchto skutečností nemění nic na tom, že jde o super zábavu s výborně napsanými postavami, dialogy a hláškami. Po čtvrtém kompletním zhlédnutí všech 3 sérií si Black Books vytvořil pevnou pozici v mé seriálové topce. „Takže jsi ho vyhodil.“ – „Možná jsme měli malou rozepři. Týkala se kuchyňského přístroje a ruky. A možná to byla Mannyho ruka a ten přístroj byl toastovač. A možná jsem je spolu seznámil.“ (29.02.2012)

Můj zfilmovaný životní sen: NEprodávat knížky ve vlasním knihkupectví, kde divnej chlap s účesem Ondřeje Hejmy za mě odvede všechnu práci, lejt jako to hovado, stát se cynickým komikem, za kterého mluví hmatatelný pivní odér z předchozí noci a konečně každičký den poobědvat lahvinku bílého, kterou přinese, vzhledem k bídáckému životnímu stylu, nádherná promiskuitní bojovnice, co prodává cinkrlátka. CHCI TO! (07.04.2010)

Docela se tu v té záplavě nadšených hvězdiček ztrácím. Partičku IT, Červeného Trpaslíka nebo třeba klasickou Černou zmiji si užívám v každém díle, u Black Books jsem fascinovaně hleděl na neskutečně hluché scény, do kterých byly jen čas od času opatrně vloženy nějaké vtípky. Opravdu nechápu zdejší nadšení – těch fórů je v jednotlivých dílech poměrně skromně a většinou ještě vyšumí do ztracena. První „výborně“ hodnocený britcom, u kterého jsem se víceméně nudil – 2 ½*… (13.08.2008)